Roční odklad ETS2 nestačí

O odklad ETS2 zástupci naší země usilovali, nicméně Česká republika přesto hlasovala proti návrhu klimatických cílů, jehož součástí nový systém emisních povolenek je. Proč? Česká republika stále považuje návrh za příliš ambiciózní vzhledem k ekonomické a technologické realitě naší průmyslové země. Odklad ETS2 o pouhý rok tak nemůže rozptýlit její obavy. Týkají se dopadů na konkurenceschopnost průmyslu, zaměstnanost a ceny energií. Proto naši představitelé prosazovali realistický přístup, ochranu průmyslu v podobě vyšší bezplatné alokace povolenek a revizní klauzuli pro případné úpravy cílů. Odklad ETS2 má získat čas na jeho přehodnocení.

Odklad ETS2 je jen jedním z řady ústupků

Nová podoba klimatického cíle pro rok 2040 byla schválena po dlouhých jednáních ministrů životního prostředí členských států EU ráno 5. listopadu. Výsledkem dohody, jejíž součástí je i odklad ETS2, je plán na snížení emisí CO₂ do roku 2040 oproti roku 1990 o 85 %, přičemž původní návrh počítal s 90 %. Nyní je umožněno využít až 5 % mezinárodních kreditů.

Mezinárodní uhlíkové kredity jsou přitom jednotky představující snížení emisí skleníkových plynů mimo území EU, typicky v rozvojových zemích. Každý kredit odpovídá jedné tuně CO₂ nebo jejího ekvivalentu jiné škodliviny, která nebyla vypuštěna nebo byla odstraněna díky projektům, jako je zalesňování, obnova rašelinišť, rozvoj obnovitelných zdrojů či zlepšení energetické účinnosti.

Používání těchto kreditů je upraveno článkem 6 Pařížské dohody, který umožňuje mezinárodní spolupráci na snižování emisí prostřednictvím tzv. mechanismu obchodování s emisemi. EU stanovila, že kredity musí splňovat přísné standardy integrity (transparentnost, ověřitelnost, skutečné snížení emisí). V rámci dohody o klimatickém cíli z 5. listopadu EU tedy může snížit emise na svém území „jen“ o 85 % a zbývajících 5 % může „kompenzovat“ investicemi do projektů mimo EU. Tato opatření umožňují splnit cíl levněji, pokud jsou domácí opatření příliš nákladná. Financují se tak projekty v zemích, kde je snížení emisí levnější a zároveň přináší další benefity typu rozvoje biodiverzity a infrastruktury.

Politický kontext a kompromisy

Původní návrh Evropské komise byl ambicióznější, ale po dlouhých vyjednáváních došlo ke zmírnění požadavků. Česká republika hlasovala proti návrhu, stejně jako Polsko, Maďarsko a Slovensko, Belgie a Bulharsko se zdržely. Přesto byl návrh schválen díky principu kvalifikované většiny – pro přijetí stačí alespoň 55 % členských států zastupujících 65 % obyvatel EU. Evropská unie potřebuje před klimatickou konferencí COP30 v Brazílii ukázat jednotu a ambici. Pevný cíl do roku 2040 má dát signál průmyslu a investorům pro dlouhodobé plánování. Průzkumy Eurobarometru přitom ukazují, že přes 80 % občanů EU podporuje klimatickou neutralitu do roku 2050.

Výsledná dohoda nicméně stanovuje společný evropský cíl bez závazných národních kvót, zachovává technologickou neutralitu, což znamená prostor pro jádro či alternativní paliva, a umožňuje odklad ETS2. Systém emisních povolenek ETS2, který se týká silniční dopravy a vytápění budov, měl původně začít platit od roku 2027. Po intenzivních jednáních bylo rozhodnuto o odkladu na rok 2028. Důvodem je politický kompromis, obavy z dopadů na domácnosti ohrožené energetickou chudobou, z prudkého růstu cen energií a paliv a snaha získat čas na přípravu kompenzačních mechanismů.

ETS2 je součástí balíčku Fit for 55, který má zajistit snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Nový systém rozšiřuje princip „znečišťovatel platí“ na vytápění budov, silniční dopravu a menší průmyslové provozy, které dosud nebyly zahrnuty v systému ETS1. Tyto sektory tvoří přibližně 36 % emisí EU a jejich dekarbonizace je považována za klíčovou pro splnění cílů.

Další zpoplatnění emisí uhlíku má vytvořit ekonomickou motivaci pro investice do úsporných technologií. Státy podporující ETS2 argumentují tím, že tržní mechanismus obchodování s povolenkami je nákladově efektivnější než čistě regulační opatření. ETS2 údajně přinese omezení závislost na dovážených fosilních palivech tím, že zdražuje jejich používání. Současně tak podle jejich názoru financuje přechod na obnovitelné zdroje, zvyšuje energetickou soběstačnost EU a chrání ji před cenovými šoky a geopolitickými riziky. EU také zřídila Sociální klimatický fond, kam plynou v první fázi výnosy z ETS1 a později i ETS2, který má zmírnit dopady na zranitelné skupiny. Fond bude na období 2026–2032 disponovat až 86,7 miliardami EUR.

Co nahradí fosilní paliva?

Jak zajistit dostatečné zdroje elektřiny při očekávaném nárůstu spotřeby způsobeném elektrifikací dopravy a vytápění v důsledku ETS2? EU plánuje do roku 2050 zdvojnásobit výrobu elektřiny z cca 2 900 TWh (2021) na více než 6 900 TWh. Předpokládá proto další rychlou výstavbu solárních a větrných elektráren (včetně offshore), podporu decentralizovaných zdrojů (FVE na střechách, komunitní energetika), modernizaci distribučních sítí a zavádění chytrých technologií.

Akční plán EU REPowerEU zahrnuje investice do obnovitelných zdrojů, snahu o diverzifikaci dodávek a zvyšování energetické účinnosti. Clean Industrial Deal představuje rámec státní podpory pro rozvoj čistých technologií, včetně výroby baterií, elektrolyzérů a tepelných čerpadel. Podpory se dostává i kombinované výrobě elektřiny a tepla (KVET), kdy vysoce účinné kogenerační jednotky umožní efektivní využití paliv a snížení emisí. Česká republika i s cílem zajistit flexibilitu v zimních měsících počítá s investicemi do modernizace KVET ve výši přesahující 75 miliard Kč.

Růst podílu OZE vyžaduje mimo jiné budování bateriových úložiště a rozvoj agregace flexibility. Zásadní je investice do modernizace přenosové a distribuční soustavy a digitalizace. Nutností brzy budou plošně instalované chytré elektroměry, zapojení domácností do řízení odchylek prostřednictvím datových center i nové tarifní modely reflektující zatížení sítě. Je tedy zřejmé, že roční odklad ETS2 na provedení všech nutných kroků ani zdaleka nebude dostatečný…