Fixace ano, alespoň na 2 roky

O fixace cen plynu i elektřiny má zájem stále větší podíl odběratelů v České republice. Eskalace konfliktu na Blízkém východě v posledních týdnech znovu připomněla, jak citlivé jsou energetické trhy na geopolitické události. Útoky na energetickou infrastrukturu v regionu, výrazné omezení provozu
v Hormuzském průlivu i výpadky produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) způsobily prudké výkyvy velkoobchodních cen plynu v Evropě. Fixace cen energií zajistí, že nic z toho se nákladů na plyn či elektřinu v odběrném místě nedotkne.

Cena plynu s dodávkou v následujícím měsíci se v klíčovém evropském velkoobchodním prodejním uzlu TTF v březnu během několika dnů vyšplhala z úrovní okolo 30–35 eur za megawatthodinu až nad 65 eur, tedy na více než dvojnásobek hodnot z února (9. dubna 46,44 EUR/MWh). Podle analytiků šlo o typickou reakci, která v podobných situacích zvedá ceny, aniž by dané komodity, v tomto případě zemního plynu, byl skutečně kritický nedostatek.

Fixace jsou prozíravým řešením

Pro evropské domácnosti i firmy se znovu otevírá otázka, jak se proti podobným cenovým šokům bránit. Jednou z nejúčinnějších cest zůstává fixace ceny, tedy smlouva, která zákazníkovi po sjednanou dobu garantuje neměnnou cenu obchodní složky energií bez ohledu na vývoj burzy. Právě tuto strategii dlouhodobě doporučuje i Jiří Matoušek, člen představenstva a marketingový ředitel společnosti Centropol, který opakovaně upozorňuje na přetrvávající volatilitu energetického trhu.

„Pokud energetika není středobodem vašeho zájmu, vždycky se vyplatí fixace. Otázkou tedy není jestli, ale na jak dlouho. Optimální jsou dva roky, ale možno je i déle,“ doporučuje marketingový ředitel a člen představenstva Centropolu, Jiří Matoušek. Právě plyn je podle odborníků komoditou, která na geopolitické napětí reaguje nejrychleji. Zatímco elektřina je částečně tlumena strukturou výrobních zdrojů a dlouhodobými kontrakty, plyn je stále silně navázaný na globální obchod s LNG.

Napětí na Blízkém východě se proto okamžitě promítá do cen v Evropě, která je dnes na dovozu LNG do značné míry závislá, byť z Blízkého východu importuje jen zlomek celkových objemů. Analýzy upozorňují, že jakýkoli delší výpadek dodávek z regionu by znamenal další zdražení a pokračující cenovou volatilitu.

Fixace ceny plynu v tomto kontextu funguje jako pojistka. Zákazník s pevnou cenou není vystaven okamžitým výkyvům trhu a má jistotu, že mu v průběhu topné sezony nepřijde výrazně vyšší vyúčtování jen proto, že se situace ve světě náhle zhoršila. Psychologický efekt fixace je přitom stejně důležitý jako samotná sjednaná cena. Domácnosti nemusejí sledovat vývoj na trzích a přizpůsobovat se krátkodobým šokům, které běžný spotřebitel nemá šanci ovlivnit.

S plynem se sveze i elektřina

Podobná logika dnes podle expertů platí i u elektřiny. Přestože její ceny v posledních měsících před eskalací na Blízkém východě klesaly, je zřejmé, že šokové události – ať už geopolitické, nebo technické – se dříve či později projeví. Také u elektřiny proto lze doporučit alespoň kratší fixace, typicky na jeden až dva roky, které kombinují cenovou jistotu s určitou flexibilitou do budoucna.

Zkušenosti z energetické krize z let 2021 a 2022 potvrdily, že fixace na delší dobu se výrazně vyplatily. Aktuální napětí na Blízkém východě je dalším faktorem s negativním dopadem na energetický trh a ceny pro koncové odběratele plynu a elektřiny. Fixace ceny energií vychází z konzervativní nákupní strategie, kdy dodavatel nakupuje plyn či elektřinu postupně, průběžně a s výrazným předstihem před samotnou dodávkou. Často je to až zhruba 18 měsíců předem, což umožňuje rozložit nákupy v čase a tlumit krátkodobé výkyvy velkoobchodních cen.

Situace, jako je geopolitická krize na Blízkém východě, se proto nejrychleji promítá do krátkodobých produktů s dodávkou v nejbližších měsících či kvartálech, kde ceny reagují okamžitě na napětí na trzích. U dlouhodobých kontraktů (forwardů) se případné zdražení projeví až s odstupem, pokud vyšší ceny přetrvají delší dobu, protože tyto produkty jsou postaveny na dříve zafixovaných nákupech a trhu tak poskytují větší stabilitu pro koncové zákazníky.

Fixace cen plynu – a v návaznosti i elektřiny – proto dnes nepředstavuje spekulaci na vývoj trhu, ale racionální nástroj řízení rizika. V době, kdy se geopolitické krize střídají rychleji než dřív a energetika prochází zásadní transformací, je právě stabilita a předvídatelnost tím, co domácnosti i firmy oceňují a potřebují.

Autor: Redakce