Konec 70% zásoby plynu?

Na zásoby plynu našeho severního souseda se už nemají vztahovat unijní pravidla. Proč chce Německo zrušit povinné limity pro zásoby plynu? Systém, který předepisuje přesné limity k určitým termínům, má podle připravovaného návrhu skončit na konci března 2027. Běžné ukládání plynu budou více určovat potřeby trhu a bezpečnostní pojistku pro mimořádné situace zajistí strategická státní rezerva. Zatím jde o návrh, který ještě nebyl schválen.

V současnosti má Německo stanovený cíl připravit zásoby plynu v objemu přibližně 70 % maximální kapacity před listopadem a kolem 30 % do února 2027. Povinné limity ale často vedou k nevýhodným nákupům velkého objemu plynu za vysoké velkoobchodní ceny. Nový systém má naproti tomu ponechat běžné zásobování na rozhodnutí obchodníků a případný státní zásah soustředit na ochranu před závažnými výpadky.

Zásoby plynu bude více řídit trh

Zrušení limitů neznamená, že Německo přestane plyn skladovat. Obchodníci budou zásobníky dál využívat pro zajištění dodávek zákazníkům. Kolik plynu uloží, však už nemá být určováno jednotným procentuálním limitem pro celou zemi.

Samotná naplněnost zásobníků navíc není jediným ukazatelem bezpečnosti dodávek. Německý regulační úřad Bundesnetzagentur zdůrazňuje, že rozhoduje také dovoz plynovody, dostupnost LNG, stav infrastruktury a vývoj spotřeby. Německé zásobování proto 19. října 2026 hodnotil jako stabilní, přestože zásoby plynu byly výrazně nižší než ve stejném období minulých let.

Pro případ krize vznikne státní rezerva

Povinné zásoby plynu má nahradit strategická rezerva určená výhradně pro mimořádné situace, například sabotáž nebo výpadek kritické infrastruktury. Nemá sloužit k běžnému zimnímu zásobování ani k cílenému tlumení cenových výkyvů.

Návrh pracuje s rezervou o velikosti 24 TWh, její závazný objem však zatím nestanovuje. Uvažované množství by mělo po dobu 30 dnů nahradit výpadek největší německé dovozní infrastruktury. Rezerva se má vytvářet postupně, aby její nákup nenarušil běžné plnění zásobníků.

Pro lepší představu, 24 TWh odpovídá přibližně 30 % celoroční spotřeby zemního plynu v České republice, která v roce 2025 dosáhla 78,9 TWh. Při průměrné spotřebě by takové množství Česku vystačilo asi na tři a půl měsíce. V zimě je však spotřeba podstatně vyšší, a skutečná doba by proto byla kratší.

Strategická rezerva přinese nový poplatek

Poplatky za uložení plynu do zásobníků v rámci běžného zásobování platí odběratelé už dnes v ceně dodávky. Strategická rezerva ale bude samostatnou krizovou pojistkou. Podle návrhu se mají náklady na její vytvoření a udržování hradit zvláštním poplatkem vybíraným od odběratelů plynu.

Během prvních deseti let mohou náklady dosáhnout až 3,08 miliardy eur. Pro běžnou německou domácnost by nový poplatek představoval přibližně 3,77 až 7,20 eura (95 až 175 Kč) ročně a jeho vybírání má podle návrhu začít v říjnu 2027.

Právě způsob financování vyvolává v Německu diskusi. Energetické sdružení BDEW strategickou rezervu podporuje, považuje ji však za veřejný bezpečnostní nástroj, který by měl být financován ze státního rozpočtu, nikoli zvláštním poplatkem pro odběratele.

Autor: Redakce