Energetika

Těžba plynu v Evropě: Kdo jsou největší hráči?

Největšími světovými zásobami zemního plynu disponuje Rusko, ale jaké další země v Evropě hrají na trhu významnou roli?

Těžba plynu v Evropě: Kdo jsou největší hráči?
Těžba plynu v Evropě: Kdo jsou největší hráči?

Rusko má čtvrtinu světových nalezišť zemního plynu

Z geopolitického hlediska panují vždy rozpory v tom, zda do Evropy řadit Rusko, či nikoliv. Hlavní město Moskva leží na evropském kontinentu, nicméně většina země patří do Asie. Přesto by bylo minimálně v otázce zemního plynu chybou tuto euroasijskou mocnost do Evropy nezařadit. Rusko má totiž největší zásoby této suroviny na světě a Evropa je jeho největší odbytiště. Na ruském území se nachází zhruba čtvrtina objevených světových zásob. Většina má původ na západní Sibiři v oblastech Jamburg, Medvedzie nebo Urengoj. V posledních letech roste také těžba ve východní části Sibiře nebo na ostrově Sachalin.

Gazprom je největším exportérem plynu na světě

Zhruba za třemi čtvrtinami těžby stojí polostátní firma Gazprom - největší ruská akciová společnost a největší exportér zemního plynu na světě. V Evropské unii pokrývá ruský plyn přibližně třetinu celkové spotřeby. Vzhledem ke zdvojení plynovodu Nord Stream, jehož druhá část by měla být spuštěna koncem letošního roku, lze do budoucna očekávat další nárůst.

budova Gazprom

Některé evropské země byly až donedávna v podstatě stoprocentně závislé na dovozu plynu z Ruska. Jednalo se především o země východní Evropy, pobaltské státy nebo Finsko. Na většině místech starého kontinentu tak probíhají snahy o diverzifikaci zdrojů. Konkurenci ruskému plynu představuje například zkapalněný zemní plyn, který lze importovat i ze vzdálenějších oblastí. Alternativu představuje také přeprodávání ruského plynu na speciálních burzách, což umožňuje nakoupit původem ruský plyn od jiných evropských států.

Plynové hádky Ruska s Ukrajinou. Čtěte, proč vznikly a jaké mají řešení

počet hlasů: 3

Norsko není v zásobách ani v první dvacítce na světě, ale...

Další evropští hráči v těžbě zemního plynu jsou z pohledu zásob této suroviny výrazně slabší než Rusko. Ostatně mezi prvními dvaceti státy s největšími ložiskami plynu na světě nenajdeme kromě prvního Ruska žádnou jinou evropskou zemi. Až na 21. místě se nachází další zástupce Evropy - Norsko. Na druhou stranu ložiska v mnoha zemích ještě neznamenají reálnou těžbu nebo export suroviny, proto je podle statistik Norsko třetím největším exportérem zemního plynu na světě. To je dané také poměrně nízkou národní spotřebou, která se čím dál víc orientuje především na obnovitelné zdroje energie. Z ekonomického hlediska je plyn spolu s ropou pro Norsko klíčový. Obě fosilní paliva zajišťují zhruba pětinu HDP země a tvoří více než polovinu celkového exportu. 

Norská naležiště představují zhruba 4 % objemu ruských zásob, nicméně přesto hrají v evropském kontextu důležitou roli. Pokrývají přibližně pětinu spotřeby EU a klíčové postavení mají zejména v západní Evropě. Mezi nejvýznamnější importéry norského plynu patří Velká Británie, Francie, Belgie nebo Nizozemsko. Norsko se opíralo především o naleziště v Severním moři, nicméně později byla objevena ložiska také v Norském moři. Nejvýznamnější oblastí je naleziště Troll v Severním moři. V Norském moři je důležité především pole Ormen Lange.

těžba plynu

Plyn z Norska má jiné složení než ten ruský

Většinu těžby z norských nalezišť zajišťuje koncern Equinor, který vznikl fúzí Statoil a Norsk Hydro. V minulosti byla klíčovým aktérem v odvětví právě firma Statoil. Norsko představovalo důležitého dodavatele zemního plynu také pro Českou republiku. Mezi lety 1997 a 2009 pokrýval plyn nakoupený z Norska zhruba čtvrtinu domácí spotřeby. Jednalo se však o přeprodávaný plyn vytěžený v Rusku. Partnerství s Norskem mělo spíše strategický význam pro případ , že by nemohly být zajištěny dodávky přímo z Ruska.

Plyn z norských nalezišť má totiž jiné parametry a chemické složení než ten pocházející ze Sibiře. Je považován spíše za méně kvalitní a pro jeho používání by bylo nutné přenastavit fungování zejména velkých průmyslových nebo teplárenských strojů, což by s sebou přineslo nemalé náklady.

Plynový blackout. Je na něj Česko připraveno?

počet hlasů: 3

Nizozemsko s těžbou plynu končí. Proč?

Další evropskou zemí, kde se nachází naleziště zemního plynu je Nizozemsko, které má 27. největší zásoby na světě. Z hlediska ložisek této suroviny se tak jedná o nejvýznamnější zemi v rámci Evropské unie. V porovnání s Norskem nejsou zásoby ani poloviční. Těžba v Nizozemsku zažila boom především v 70. letech minulého století. Historického maxima dosáhla v roce 1976. V posledních letech zažívá těžba útlum a do několika let by měla být ukončena úplně. 

Na vině jsou zemětřesení, která těžba plynu způsobuje. Souvislost mezi těžbou a výskytem zemětřesením byla známá od 90. let. V roce 2014 už se situace jevila jako neúnosná, a proto stát rozhodl o omezení těžby. Ta by měla podle původního plánu skončit v roce 2030, ale není vyloučeno, že to bude ještě dříve. Hlavním ložiskem v oblasti je Groningen, v době svého objevení na konci 50. let byl největším nalezištěm zemního plynu na světě. Právě okolí města bylo sužováno seismickou aktivitou, například v lednu 2018 zemětřesením o síle 3,4 stupně. Za těžbou v oblasti stály především firmy Royal Dutch Shell a ExxonMobil.

Budova ExxonMobil

Velká Británie začala s těžbou břidlicového plynu

Zemní plyn těží v Evropě ještě Velká Británie, která má naleziště v Severním moři. Nicméně tato ložiska jsou už z velké části vytěžená a aktuálně nehrají v Evropě příliš důležitou roli. Situaci by mohly změnit zásoby břidlicového plynu na severu Anglie. Ty začalo Spojené království dobývat v loňském roce jako teprve 4. země na světě. Břidlicový plyn, který má stejné chemické složení jako ten zemní, by tak mohl Velké Británii nahradit ubývající zásoby v Severním moři.

Další ložiska zemního plynu v Evropě se nacházejí na Ukrajině, nicméně zde se začalo ve větší míře těžit až v posledních letech při snahách o snížení závislosti na ruském plynu. Ukrajinské zásoby jsou co do množství srovnatelné s těmi nizozemskými, ty britské jsou zhruba čtvrtinové.

Německo nemá zásoby plynu, ale na trhu je velkým hráčem

Obchodování se zemním plynem na burzách dělá významné obchodníky také ze zemí, které mají minimální zásoby nebo plyn netěží vůbec. To je případ Německa, které má zanedbatelné vlastní zásoby, ale patří k nejvýznamnějším exportérům této komodity. Našim sousedům to umožňuje především plynovod Nord Stream, který vede po dně Baltského moře z Ruska přímo do Německa. To, co není využito v rámci národní spotřeby, je pak přeprodáváno dalším zemím. V důsledku toho patří Německo k nejvýznamnějším dodavatelům zemního plynu i pro Českou republiku.