Uhelné elektrárny ztrátové už v roce 2027?

Pro uhelné elektrárny a jejich konkurenceschopnost na energetickém trhu je klíčová cena emisní povolenky. Ta je součástí nákladů na výrobu elektřiny z fosilních zdrojů a následně se promítá do její ceny. Cena emisní povolenky by na přelomu let 2027 a 2028 měla dosáhnout 83 EUR za tunu oxidu uhličitého nebo ekvivalentu jiné škodliviny. Odhady výnosů z prodeje elektřiny vyrobené v uhelkách polostátní Skupiny ČEZ jsou přitom o deset EUR nižší, takže uhelné elektrárny budou nerentabilní. Státní energetická koncepce přitom s ukončením výroby elektřiny a tepla z uhlí počítá až v roce 2033.

Za kolik vyrábějí MWh elektřiny uhelné elektrárny?

Modelový příklad – hrubý odhad
– emisní povolenka: 70 EUR
– variabilní složka (uhlí a další vstupy): 6–8 EUR
– fixní náklady (mzdy, servis atp.): 10–15 EUR
celkové náklady: 86–93 EUR/MWh
cena elektřiny na rok 2026 v produktu Cal26: 95 EUR/MWh
cena elektřiny na rok 2027 v produktu Cal27: 85 EUR/MWh

S rostoucím podílem OZE v energetickém mixu klesá počet provozních hodin, kdy uhelné elektrárny dodávají svou produkci do sítě. To znamená, že se jim omezuje manévrovací prostor, v němž mohou získat finanční prostředky na svůj provoz, neboť se zmenšeným objemem dodávky elektřiny do soustavy je přirozeně nižší i výnos. Uhelné elektrárny, které neprošly modernizací, navíc mají nižší účinnost a vyšší náklady na údržbu.

Uhelné elektrárny patří ke stabilním zdrojům

Společně s jadernými elektrárnami patří uhelné elektrárny ke stabilním zdrojům elektřiny a tepla s předvídatelným a řiditelným průběhem výroby. Dokážou reagovat na výkyvy trhu s elektřinou a v souladu s požadavky provozovatele přenosové soustavy (ČEPS) poskytují služby výkonové rovnováhy. Uhelné elektrárny by ale s ohledem na princip fungování měly pracovat nepřetržitě. Jejich udržování v pohotovosti pro nárazové krátkodobé dodávky je velmi nákladné. Nejedná se proto o dlouhodobou strategii, která by umožnila zachovat uhelné elektrárny v provozu v řádu několika let.

Státní energetická koncepce přitom předpokládá pro zdejší energetický mix využití především jaderných elektráren, včetně dvou nových bloků v Dukovanech, a rozšíření obnovitelných zdrojů energie (OZE). Než bude tohoto stavu dosaženo, měl by po přechodnou dobu využívat hlavně plynové elektrárny. Těch ale v současné době není dost a výstavba nových ani přes zjednodušení povolovacích procesů novelou energetického zákona zvanou Lex plyn nebude tak rychlá, jak by bylo potřeba. I proto má (nejen) ČEZ v plánu přestavovat své uhelné elektrárny na plynové.

Zánik uhelných elektráren znamená konec těžby uhlí

Druhý největší výrobce elektřiny v České republice, Skupina Sev.en Energy, už v lednu podal Energetickému regulačnímu úřadu oznámení, že ze své Elektrárny Chvaletice letos ukončí dodávky tepla pro město Chvaletice a obec Trnávka. Učinil tak v souladu se zákonem, který ukládá povinnost informovat o plánovaném ukončení výroby tepla minimálně s ročním předstihem.

To znamená, že Elektrárnu Chvaletice s kapacitou 820 megawattů má skupina v plánu odstavit. Jak to bude s jejím druhým zdrojem v Počeradech, který teplo nevyrábí a oznamovací povinnost se ho tak netýká, není zatím jasné. Uhelné elektrárny by měly zůstat v provozu minimálně do počátku roku 2026, finální rozhodnutí o jejich osudu podle vyjádření zástupců skupiny dosud nepadlo. Jejich odstavení od sítě nicméně bude znamenat i konec těžby uhlí v lomech ČSA a Vršany, odkud palivo pro tyto uhelné elektrárny pochází.

Utlumování těžby uhlí připravuje i Skupina ČEZ, která pro hornickou činnost využívá svou dceřinou společnost Severočeské doly a.s. v hnědouhelném lomu Bílina. Namísto původně plánovaného roku 2035 zde skončí dobývání paliva zejména pro teplárny a elektrárnu Ledvice už v roce 2033, jak se na tom nedávno dohodla Skupina ČEZ se zástupci Ministerstva životního prostředí. O zkrácení doby těžby rozhoduje Český báňský úřad, který bude žádost Severočeských dolů na ukončení těžby v roce 2033 posuzovat.

Podle dosavadních informací bude Bílina posledním hnědouhelným lomem provozovaným na území České republiky a jeho uzavřením tak fakticky skončí éra uhelné energetiky u nás. Dekarbonizace teplárenství by měla být dokončena už v roce 2030. Uhelné elektrárny budou nahrazeny plynovými a vyšší by podle předpokladů měl být i podíl OZE.