Maření plynu za 1,3 bilionu Kč

Na maření plynu v globálním měřítku a především na jeho ekonomické a ekologické důsledky upozorňuje zpráva Světové banky s názvem 2025 Global Gas Flaring Tracker Report z 22. července. Podle ní bylo vloni bezúčelně spáleno 151 miliard m³ zemního plynu, což je nejvíc od zmíněného roku 2007, a hodnota zmařeného plynu dosáhla 63 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč). Celková roční spotřeba zemního plynu v České republice přitom vloni dosáhla 6,77 miliard kubíků…

Maření plynu flérováním je řízené spalování přebytečného, nejčastěji zemního plynu, bioplynu a odpadního plynu z rafinérií, přes bezpečnostní hořáky, takzvané fléry. Používá se, když například kvůli technickým omezením nelze plyn zachytit nebo jinak využít, také při havarijních situacích nebo výpadcích technologie, případně z bezpečnostních důvodů pro snížení tlaku v systému.

Prim v maření plynu drží Rusko následované Íránem, Venezuelou, Kongem, Alžírskem a Nigérií, byť flérování neomezují vždy jen na svá území. Například ruský Lukoil vloni spálil 1,64 miliardy m³ plynu z ložiska West Qurna 2 v Iráku, a to v situaci, kdy samotný Irák nemá dostatek plynu pro výrobu elektřiny a je závislý na jeho dovozu.

Iniciativa proti maření plynu

Světová banka podporuje iniciativu Zero Routine Flaring by 2030 (ZRF), která si klade za cíl do roku 2030 zbytečné maření plynu ukončit. ZRF pod záštitou Světové banky vznikla už v roce 2015 a v současné době má přes sto členů tvořených vládními subjekty, jako je například Kolumbie, USA, Německo, Norsko či Indonésie, i ropnými a energetickými společnostmi typu ExxonMobil, Santos nebo Pertamina. Zavázaly se neprovádět rutinní flérování u nových projektů, u stávajících provozů do roku 2030 maření plynu ukončit a pravidelně předkládat transparentní zprávy o aktuálním stavu.

Země, které se k iniciativě připojily, přitom vykázaly v průměru 12procentní omezení četnosti flérování, zatímco v ostatních naopak došlo ke čtvrtinovému nárůstu intenzity maření plynu. Trend může podle odborníků zvrátit pouze účinná regulace, investice do infrastruktury a podpora projektů na zachytávání a využití zbytkového plynu.

Technologie pro eliminaci flérování

Jednotky pro zpětné získávání plynu (Gas Recovery Units – GRU) slouží k zachytávání přebytečného plynu, který je následně čištěn (zejména od sirovodíku), stlačován a přečerpán do zásobníků, aby mohl dál sloužit. Pomocí mikroturbín nebo kogeneračních jednotek může vyrábět elektřinu, nebo v kapalné formě LNG najde využití jako palivo. Český distributor plynu GasNet testuje mobilní přečerpávací kompresor, který umožňuje zachytávat metan unikající při údržbě potrubí, což omezuje emise.  

Další technologie na čištění a úpravu plynu využívají filtrační systémy pro vysoké tlaky a teploty, adsorpční a absorpční filtraci pro odstranění škodlivin a katalytickou oxidaci a redukci pro přeměnu zbytkových složek. V některých případech lze využít i biotechnologie a ekologické alternativy, jako jsou biologické filtry (biofiltry) pro rozklad organických složek, plazmové technologie pro rozklad metanu bez spalování a konverzi na syntetická paliva jako methanol nebo vodík. Další prostor pro redukci flérování muže poskytnout optimalizace těžby, povinné měření objemu spáleného plynu a zpřísnění emisních limitů.

Ekologické a ekonomické dopady

Flérování zvyšuje emise oxidu uhličitého (CO₂) a metanu (CH₄), což jsou takzvané skleníkové plyny. Spalování plynu produkuje i další škodliviny, jako jsou oxid uhelnatý (CO), oxid dusičitý (NO₂), saze a těžké kovy, které zhoršují kvalitu ovzduší a mají negativní dopad na lidské zdraví. Růst globální teploty a znečištění ovzduší vedou k úbytku druhové rozmanitosti, narušení přirozených cyklů a poškození vodních a půdních ekosystémů. Emise z flérování v roce 2024 představují 389 milionů tun ekvivalentu CO₂.

Tento plyn mohl být využit pro výrobu elektřiny, vytápění nebo export, ale místo toho zbůhdarma shořel. Ztráty z flérování tak nejen snižují výnosy firem a daňové příjmy států, ale i zvyšují jejich závislosti na dovozu energií a přispívají k cenové volatilitě na energetických trzích. A v neposlední řadě také zvyšují náklady aukcí v systému emisních povolenek (ETS).

Český a evropský legislativní rámec

V České republice flérování reguluje několik zákonů, včetně Energetického zákona (č. 458/2000 Sb.), Zákona o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.) a Zákona o podporovaných zdrojích energie (č. 165/2012 Sb.). Je povoleno pouze v odůvodněných případech a podléhá ohlašovací povinnosti. V evropském právním rámci se flérování dotýká nařízení EU č. 2023/955 – Sociální klimatický fond a Směrnice o průmyslových emisích (IED), které stanovují požadavky na nejlepší dostupné techniky (BAT) pro zařízení schopná flérování.