Spotřeba plynu nižší o 10 procent

Energetika Domácnost Vytápění

Spotřeba plynu za první pololetí se v tuzemsku snížila o více než 10 procent.

17. 7. 2023
Spotřeba plynu nižší o 10 procent
Spotřeba plynu

Z meziročního srovnání společnosti Amper Meteo je zřejmé, že spotřeba plynu v České republice v prvním pololetí letošního roku oproti loňsku vykázala pokles o 5,1 procenta. Po očištění o vlivy počasí a provoz paroplynové elektrárny Počerady je spotřeba plynu nižší o 10,3 procenta, v porovnání s pětiletým průměrem činí pokles dokonce 18,8 procenta.

Spotřeba plynu klesla navzdory počasí

Během aktuální vlny veder, která zaplavila celou Evropu, si málokdo ještě vzpomene na chladné jaro. Letošní druhé čtvrtletí ale bylo studenější, než je v tomto období dlouhodobý průměr. Průměrná teplota v dubnu a červnu byla oproti loňsku nižší o 1 stupeň, v porovnání s průměrem let 2018 a 2022 o 1,7 stupně Celsia a příliš jsme se neohřáli ani v květnu. Navzdory tomu, že se prodloužila topná sezóna, spotřeba plynu v České republice klesla.

Domácnosti i firmy tak pokračují v úsporných opatřeních, s nimiž začaly v období prudkého růstu cen energií na konci roku 2021 a především v roce 2022. Spotřeba plynu zůstává nižší, přestože se velkoobchodní ceny zemního plynu již stabilizovaly a ze svých maxim klesly. Spotřebitelé i nadále zůstávají obezřetní.

Sledování spotřeby plynu

Spotřeba plynu je základním údajem pro fakturaci za dodávku. Uvádí se proto v každém ročním vyúčtování, řada dodavatelů navíc svým zákazníkům standardně poskytuje data o spotřebě za několik zúčtovacích období, aby její vývoj mohli sledovat. Výrazný rozdíl v údajích za spotřebu za aktuální a předchozí období je známkou toho, že v domácnosti pravděpodobně došlo k nějaké zásadní změně v nakládání s plynem.

Bývá to změna způsobu vytápění, ohřevu vody, zvýšení nebo snížení počtu členů domácnosti a podobně. Pokud se nic takového nestalo, je třeba hledat důvod nesrovnalosti. Může jím být například chybný odečet plynoměru, který provádějí osoby pověřené distributorem, případně i sám odběratel formou samoodečtu. Vyloučit nelze ani poruchu plynoměru a spotřebitel by se měl prostřednictvím svého dodavatele snažit zjistit, kde mohlo dojít k pochybení.

Vodítkem pro srovnání může být i průměrná spotřeba plynu domácností v České republice. Spotřeba plynu se samozřejmě liší v bytech a rodinných domech, u bytových domů se přičítá ještě takzvaný společný podíl zahrnující vytápění schodiště a ostatních společných prostor. Dalšími ovlivňujícími faktory jsou konkrétní využití plynu, dispoziční řešení domácnosti, tepelné ztráty objektu a další skutečnosti. Největší položku přitom obvykle tvoří vytápění, případně ohřev teplé vody a roli samozřejmě hraje i počet členů domácnosti.

Průměrná spotřeba plynu

Orientačně můžeme vycházet z obecného předpokladu, že spotřeba plynu na vytápěný metr čtvereční obytné plochy pro dvě osoby ročně činí přibližně 14 metrů krychlových. Pokud uvažujeme i s doplňkovým ohřevem teplé vody, pohybuje se spotřeba plynu na metr čtvereční obytné plochy kolem 16 metrů krychlových.

Samozřejmě záleží na samotném systému vytápění, na jednotlivých prvcích otopné soustavy a na tepelném zdroji. Důležité je rovněž to, o jaký typ plynového kotle se jedná. Zda jde o běžný nebo kondenzační a do značné míry i na jeho stáří, protože technologie značně pokročily. Čím modernější zařízení, tím účinnější spalování a nižší spotřeba plynu i emise nežádoucích škodlivin.

Objemové jednotky, v nichž měří plynoměry, se pro potřeby vyúčtování převádějí na jednotky energetické – kilowatthodiny (kWh) a megawatthodiny (MWh). Přibližný koeficient pro převod je 1:10,55. To znamená, že kubík zemního plynu představuje zhruba 10,55 kWh, což je 0,01055 MWh.

Běžná roční průměrná spotřeba plynu v České republice v závislosti na velikosti obytné plochy se pohybuje následovně, horní hranice zohledňují využití systému vytápění pro ohřev užitkové vody:

30 m2: 3 800–5 000 kWh
50 m2: 5 000–7 000 kWh
100 m2: 12 000–15 000 kWh
Řadový dům: 17 000–20 000 kWh
Rodinný dům: 23 000–30 000 kWh

Zcela zvláštní kategorii přitom tvoří nízkoenergetické nebo přímo takzvané pasivní domy. Ty vykazují prakticky nulové tepelné ztráty, využívají systém rekuperace a mají i díky tomu extrémně nízkou spotřebu energií. Obvykle ale využívají spíše elektřinu.


Nejnovější články