Poškození plynovodu znamená odstávku 7 měsíců

Energetika

Poškození plynovodu je důsledkem úmyslného vnějšího zásahu.

26. 10. 2023
Poškození plynovodu znamená odstávku 7 měsíců
Poškození plynovodu

K poškození plynovodu Balticconnector spojujícího Finsko a Estonsko došlo v noci na 8. října. Finská provozovatelská společnost Gasgrid a estonská Elering zaznamenaly náhlý pokles tlaku a potrubí okamžitě uzavřely. Následné vyšetřování odhalilo mechanické poškození plynovodu způsobené podle všeho záměrně. Betonový kryt odlomený, potrubí vychýlené ze směru a zdevastované. Škody vykazuje i paralelně vedený komunikační kabel.

Uvažuje se, že k nim mohlo dojít vědomým tažením těžkého předmětu velkým plavidlem po dně v blízkosti potrubí s jeho následným zachycením a proražením. Už se podařilo nalézt a vyzvednout z místa havárie rozměrnou lodní kotvu a bylo zjištěno, že na přídi kontejnerové lodi NewNew Polar Bear registrované v Hongkongu, která se v době incidentu podobně jako další čtyři lodi pohybovala v oblasti, kotva chybí. Případu se dále věnují finští kriminalisté.

Poškození plynovodu přispělo k výkyvu ceny zemního plynu na velkoobchodních trzích, podobně jako válka na Blízkém východě způsobená útokem Hamásu na Izrael 7. října ráno. Stalo se tak dalším negativním faktorem, jež v současné době vychylují křehkou rovnováhu na stále neklidném energetickém trhu.

Poškození plynovodu pocítí několik zemí

Balticconnector primárně propojuje estonskou a finskou plynárenskou síť a umožňuje tak Finsku přístup k podzemnímu plynovému zásobníku v lotyšském Inčukalnsu. Po plynárenském propojení Polska a Litvy, k němuž došlo v roce 2022, se mohly Estonsko a právě prostřednictvím Balticconnectoru i Finsko připojit nejen k polskému, ale i k vnitřnímu unijnímu trhu s plynem. Estonsko se díky finskému terminálu Inkoo dostalo také k zásilkám zkapalněného zemního plynu LNG.

Do komerčního provozu byl Balticconnector uveden 1. ledna 2020 a už v průběhu prvního měsíce fungování zajistil z Estonska dodávku 885 GWh plynu, tedy přes třetinu finské poptávky. Spotřeba v Estonsku činí 565 GWh. Od počátku roku 2023 plynovod denně dodával z Finska do Estonska 30 GWh plynu a je zásadní i pro provoz regionálního terminálu na zkapalněný zemní plyn. Poškození plynovodu tak nutí zainteresované země měnit zaběhnuté mechanismy dodávky plynu, zvyšuje poptávku po nových zdrojích a tím i cenu komodity na velkoobchodních trzích.

Součást strategické infrastruktury

Balticconnector tvoří 77 kilometrů obousměrného podmořského potrubí mezi finským městem Inkoo a estonským Paldiski a dalších 21 kilometrů vedených na pevnině z Inkoo do Siuntia ve Finsku, resp. 55 kilometrů z Paldiski do Kiili v Estonsku. Součástí systému jsou samozřejmě také měřicí a kompresorové stanice v Inkoo nebo Kersalu v Estonsku. Podmořské potrubí země provozují společně, pevninskou část zařízení budují samostatně.

Jedná se tak o důležitou součást integrované evropské energetické infrastruktury a poškození plynovodu navozuje otázku, jak je tato síť zabezpečená. Rovněž Švédsko totiž oznámilo škody na telekomunikačním kabelovém spojení do Estonska s tím, že k incidentu pravděpodobně došlo ve stejné době jako k sabotáži na Balticconnectoru.

Rostou kapacity i počty terminálů na LNG

Ve snaze vyvázat se ze závislosti na dodávkách zemního plynu a dalších surovin, zejména ropy, z Ruska po jeho napadení Ukrajiny, budují evropské země vybavení pro přepravu energetických komodit z jiných zdrojů. Jako nejrychlejší řešení se ukazují plovoucí a samozřejmě i pevninské terminály na LNG. Navyšují se tedy kapacity stávajících a vznikají i nové. Jen Německo jich během letošního roku plánuje zprovoznit celkem šest, další mají vzniknout v nejbližších letech.

Právě v některém z německých terminálů by Česká republika mohla získat další kapacitu. Až třetinu tuzemské spotřeby plynu nyní pokrývá kapacita dodávky zajištěná v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu již v loňském roce.

Z českého pohledu jsou zajímavé zejména připravované baltské terminály v Mukranu a Lubminu. V Lubminu je totiž rozvodný bod nyní uzavřeného německo-ruského plynovodu Nord Stream, na který navazují dávno hotové plynovody OPAL a NEL. Právě OPAL přitom vede do Saska, odkud může zemní plyn proudit stávajícím plynovodem GAZELA až do České republiky.

Vzhledem k vnitrozemské poloze České republiky k nám po přerušení dodávek z Ruska plynovodem JAMAL veškerý zemní plyn proudí přes Německo bez ohledu na to, zda se jedná o klasický plyn z Norska nebo LNG ze zámoří dopravovaný lodními tankery do Belgie a Holandska.


Nejnovější články