Poškození plynovodu za skoro 40 milionů

Na poškození plynovodu, který má propojit terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v pobřežním městě Brunsbüttel s regionální plynovodní sítí, upozornilo elektronické skenování loni v listopadu. Budované potrubí by mělo německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko pomoci se zásobováním neruským plynem ze Severního moře a umožnit plné využití kapacity terminálu, který od počátku roku 2023 funguje zatím v omezeném režimu Původní plán předpokládal zprovoznění potrubí ještě vloni, do jaké míry skluz v jeho spuštění způsobilo poškození plynovodu, zdroje neuvádějí.

Poškození plynovodu byl kriminální čin

K poškození plynovodu bylo podle všeho použito profesionální vybavení včetně speciálních vrtáků o průměru 10 milimetrů. Pružná ochranná vrstva, která pokrývá vnější plášť potrubí, se po vyvrtání otvorů a vyjmutí vrtáku opět zatáhla a poškození plynovodu tak nebylo pouhým okem patrné. Odhalila je až přístrojová kontrola. Spolkové státní zastupitelství incident vyšetřuje jako kriminální případ.

Potrubní vedení má délku téměř 55 kilometrů a v oblasti Wilstermarsch byly nejméně na třech místech zjištěny vyvrtané otvory. Škoda způsobená sabotáží byla vyčíslena na minimálně 1,6 milionu EUR (39,49 milionů Kč) a nejedná se přitom o první záškodnickou akci namířenou proti výstavbě plynovodu. Už loni v srpnu bylo v Brunsbüttelu vážně poškozeno několik těžkých stavebních strojů.

Výstavba nejen tohoto plynovodu čelí kritice ze strany obyvatel dotčených regionů i dalších subjektů. Narychlo budovanou plynovodní infrastrukturu pro dovoz a distribuci LNG považují za zbytečnou. Poukazují na odhady předpokládající v dalších letech razantní pokles poptávky po zemním plynu jak v samotném Německu, tak v sousedních zemích.

Pro Česko je německé potrubí klíčové

Česká republika přitom německou plynofikační soustavu bude potřebovat ještě dlouho. Aktuálně máme do roku 2027 pronajatou část kapacity terminálu na LNG v nizozemském Eemshavenu o každoročním objemu přibližně tři miliardy metrů krychlových plynu. K přepravě komodity do Česka se využívají německé plynovody. Celková roční spotřeba u nás přitom dosahuje ročně kolem 9 miliard kubíků, i když vloni dramaticky klesla na 7,1 miliard, což bylo nejméně od roku 1994.

Od roku 2027 bude mít Česká republika prostřednictvím energetické skupiny ČEZ k dispozici ročně 2 miliardy metrů krychlových plynu z kapacity terminálu ve Stade nedaleko Hamburku. Plynule se tak naváže na ukončení dodávky z Nizozemska. Přeprava z Německa bude samozřejmě opět využívat tamní potrubní síť, vzdálenost je ale kratší a jen přes jednu zemskou hranici, což sníží tranzitní poplatky.

Budovaný terminál ve Stade je na rozdíl od plovoucího v Eemshavenu pevninský. V budoucnu jej lze upravit pro dovoz a zpracování amoniaku, z něhož se dá vyrábět takzvaný zelený vodík. Česká republika si kapacitu v terminálu pronajala v první fázi na 15 let s tím, že právě s ohledem na případné využití zeleného vodíku je možné pronájem prodloužit až na 25 let.

Získáváním zemního plynu z jiných zdrojů se Česká republika podobně jako celá Evropská unie snaží vyvázat ze závislosti na dovozu komodity z Ruska. Již před vpádem na Ukrajinu se objevovaly náznaky, že se Rusko manipulacemi s cenou plynu pokouší ovlivňovat evropský energetický trh a po zahájení válečného konfliktu se tato strategie ukázala v plné nahotě.

Evropské unii se postupně podařilo v podstatě nahradit ruský potrubní plyn, dodávky LNG ale pokračují v objemu sníženém oproti době před invazí jen o jednotky procent. V loňském roce činil dovoz ruského LNG do konce října přibližně třináct milionů tun, přičemž největšími odběrateli byli Belgie, Španělsko a Francie.      

Protiruské sankce postupně přijímané a dále rozšiřované EU se totiž na ruský LNG nevztahují a nic nenasvědčuje tomu, že by se tato praxe v nejbližší době měla zásadním způsobem změnit. Letos by navíc měla skončit dlouhodobá smlouva mezi Ukrajinou a Ruskem o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Ukrajinští představitelé opakovaně deklarovali, že kontrakt rozhodně nemají v plánu prodloužit. LNG tak bude pro Rusko představovat jedinou oficiální možnost, jak zemní plyn do Evropy dostat.