Polsko nebude od 2022 dovážet plyn z Ruska

Polsko neplánuje prodloužit smlouvu s Gazpromem

Polsko je schopné svojí vlastní produkcí pokrýt zhruba 20 % spotřeby zemního plynu, zbytek musí dovážet. Podobně jako v okolních zemích je dovážen především plyn z Ruska, který v loňském roce tvořil zhruba 67 % spotřeby. Tento údaj již představoval pokles oproti předchozím rokům, kdy byl podíl ruského plynu ještě vyšší. Ostatně Rusko má největší zásoby této suroviny na světě a Evropa je jeho největší odbytiště. Dodávky plynu zajišťuje dlouhodobá smlouva mezi ruským plynárenským gigantem Gazprom a polskou polostátní firmou PGNiG, největším národním dodavatelem plynu.

Platnost smlouvy mezi Gazpromem a PGNiG je do roku 2022. Generální ředitel společnosti PGNiG Piotr Wozniak opakovaně uvedl, že firma nemá v úmyslu tuto smlouvu prodloužit. Dodávky si od tohoto období země plánuje zajistit jinde. Toto stanovisko bylo potvrzeno i polským prezidentem Andrzejem Dudou nebo Witoldem Waszczykowskim, ministrem zahraničí z let 2015–2018.

Země se rozhodla dovážet zkapalněný zemní plyn

Klíčem k polské nezávislosti na Rusku má být LNG, tedy zemní plyn, který je za účelem přepravy na dlouhé vzdálenosti zkapalňován a poté opět přeměněn na plyn. To umožňuje zajistit dodávky i ze vzdálených regionů, se kterými nelze zajistit spojení pomocí plynovodů. Polsko za tímto účelem vybudovalo přijímací terminál ve Svinoústí na pobřeží Baltského moře. LNG tam poprvé dorazilo v roce 2015 z Kataru.

Kapacita terminálu je aktuálně 5 miliard metrů krychlových ročně, od roku 2020 se počítá se 7,5 miliardami. To by mělo představovat zhruba 50 % možné kapacity, v dohledné době se předpokládá rozšíření na 10 miliard metrů krychlových ročně. Právě to je množství, které nyní každoročně nakupuje PGNiG od ruského Gazpromu. Výhled počítá s tím, že by země okolo roku 2024 mohla dovážet 11 miliard metrů krychlových LNG, což by představovalo zhruba 70 % spotřeby.

LNG Polsku budou dodávat i Spojené státy americké

Polská poptávka po LNG přišla ve stejné době, kdy americký prezident Donald Trump prosazuje svoji politiku energetické dominance. V rámci této strategie chce USA mimo jiné dovážet do Evropy právě zkapalněný zemní plyn a vytvořit tak konkurenci ruskému plynu. Polsko patří dlouhodobě mezi nejloajálnější spojence Spojených států v Evropě, proto nijak nepřekvapuje, že se obě země za daných okolností dohodly na dodávkách plynu.

PGNiG podepsala s americkou společností Port Arthur LNG smlouvu na dvacet let. Do terminálu ve Svinoústí by od roku 2023 mělo každoročně dorazit zhruba 2,5 miliardy metrů krychlových amerického plynu. Přesné podmínky kontraktu nebyly zveřejněny, ale podle Wozniaka je cena zhruba o 20 % nižší oproti tomu, co země platí za plyn Rusku.

Podepsání smlouvy mezi Polskem a Spojenými státy by mělo mít dopad také na sousední Ukrajinu. Ta je energeticky závislá na dovozu ruského plynu. V posledních letech se země částečně pokouší diverzifikovat dodávky a právě Polsko v tomto ohledu představuje jednoho z klíčových partnerů. V příštích letech by Poláci, i díky smlouvě s USA, měli být schopni výrazně navýšit export zemní plynu na Ukrajinu. Ukrajinští zástupci se často zúčastňují energetických schůzek mezi Polskem a USA.

LNG má doplňovat plynovod z Norska

Zkapalněný zemní plyn není jedinou cestou, kterou se Polsko vydalo. V roce 2022 by měl být dokončen a spuštěn plynovod Baltic Pipe, kterým do země bude proudit norský plyn. Baltic Pipe je 900 kilometrů dlouhý plynovod, který spojí Norsko, Dánsko a Polsko. Jeho plánovaná kapacita je 10 miliard metrů krychlových ročně, přičemž PGNiG by mezi roky 2022 a 2037 mělo mít rezervovanou kapacitu zhruba 8 miliard metrů krychlových.

Cílem plynovodu je vytvoření další dodávkové trasy pro Evropu a snížení závislosti na ruských dodávkách. Počátky projektu sahají již do roku 2009. Plynovod končí v Polsku, ale zemní plyn by mohl být přepravován do dalších zemí v regionu, například na Ukrajinu, do pobaltských států, ale také do České republiky nebo na Slovensko. V neposlední řadě by plynovod mohl umožnit přepravu LNG z terminálu ve Svinoústí do Dánska.

Důvodů pro konec závislosti na Rusku je více 

Motivace, která vede Polsko k odstranění závislosti na plynu z Ruska, není jen politická, ale také ekonomická a bezpečnostní. Podle Wozniaka platí Polsko Rusku jednu z nejvyšších cen v Evropě. Domnívá se, že Gazprom zemi nenabízí tržní ceny tak jako některým západním státům starého kontinentu. „Gazprom na nás pohlíží jako na monopolní oblast,“ dodává strategický poradce polské vlády pro energetickou infrastrukturu Piotr Naimski. Wozniak navíc uvedl, že od vstupu Polska do Evropské unie v roce 2004 v zemi došlo sedmkrát k přerušení ruských dodávek, přičemž Gazprom neuvedl žádné vysvětlení.

Po dokončení plynovodu Baltic Pipe a prvním plánovaném rozšíření přijímacího terminálu ve Svinoústí by Polsko mělo být schopné dovážet více než 15 miliard metrů krychlových zemního plynu. To aktuálně představuje roční spotřebu plynu v zemi. Vezmeme-li v potaz domácí produkci a další plánované rozšíření baltského terminálu, tak všechno směřuje skutečně k tomu, že Polsko nebude nucené dovážet ruský plyn. Jak se to projeví v peněženkách Poláků, a zda tyto dodávky budou spolehlivější než ty ruské, ukáže až budoucnost.