Plyn z Ruska znovu v českých trubkách

Česká republika plyn z Ruska v tomto roce již nedovážela. Dodávky nahradila surovinou z Norska a přes Německo dopravovaným zkapalněným plynem (LNG) z terminálů v Nizozemsku a Belgii. Prostřednictvím předávacího místa na slovensko-české hranici v Lanžhotu prudil plyn dále na Slovensko. Na začátku října se situace změnila, když podobně jako v polovině listopadu loňského roku, plyn začal proudit opačným směrem, tedy ze Slovenska do České republiky.

Plyn z Ruska dodaný do Česka byl určený pro Slovensko

Plyn z Ruska se na spotřebě Slovenska podílí asi z jedné třetiny, protože i Slovensko jako ostatní státy Evropské unie pracuje na diverzifikaci dodávek. Slovensko je rovněž tranzitní zemí pro dodávku plynu dále do Rakouska a do Maďarska. Objem dodávky z Ruska přes Ukrajinu na Slovensko se pohybuje v rozmezí 37 až 39 milionů kubíků denně. Kolem 10 až 15 milionů m3 denně je obvykle spotřebováno přímo na Slovensku a přibližně 20 milionů kubíků denně pokračuje dál do Rakouska. Teplý podzim, úsporná opatření a naplněnost zásobníků v cílových zemích i na Slovensku způsobily přebytky a obchodníci využili příležitosti prodat plyn do České republiky. Lze očekávat, že s příchodem chladného počasí se jejich množství sníží nebo ustanou úplně.

Zásobníky na našem území, které nově vlastní český stát, jsou přitom rovněž vysoko nad průměrným objemem pro toto období, ještě ke konci listopadu vykazovaly kolem 95 procent kapacity. Dodávka plynu z Ruska přesto od začátku října narůstala. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela situaci vyjádřením na svém účtu na síti X spíše bagatelizoval: „Ruský plyn do Česka dovážet nepotřebujeme a zásoby na letošní zimu jsme si bez problémů vytvořili bez něj. Tento týden jsme z měsíčních dat ERÚ zjistili, že od října k nám přesto začali někteří obchodníci plyn z Ruska dovážet. Celkem do konce října představuje plyn z Ruska 1,2 procenta celkových dodávek za rok 2023.“

Nicméně v průběhu listopadu v konkrétních dnech dodávka ze Slovenska představovala čtvrtinu a někdy dokonce i 40 procent celkového dovozu plynu do České republiky. Společnost NET4GAS, provozovatel páteřní sítě plynovodů v České republice, uvádí, že se jednalo o objemy v rozpětí 4,5 až 7,3 milionů metrů krychlových, což je 50 až 80 gigawatthodin denně. Část dodávky plynu z Ruska skončila i v Polsku s využitím plynovodu, který by dokončen v srpnu loňského roku. Slovensko díky němu získalo přístup k terminálům na LNG.

Konec tranzitu přes Ukrajinu

Slovensko podobně jako Česká republika nemá přístup k moři a pro dodávku LNG musí využívat terminály v jiných zemích. Slovensko – polský plynovod je tak pro zajištění dodávek suroviny na Slovensko naprosto klíčový. Podle vyjádření ředitele největší ukrajinské ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Oleksije Černyša totiž tranzit plynu z Ruska přes Ukrajinu skončí v roce 2024.

Ukrajina přes probíhající válečný konflikt přepravuje svými plynovody plyn z Ruska, neboť několik evropských zemí se bez něj stále neobejde. Tranzitní smlouva vyprší na konci roku 2024 a Ukrajina o její prodloužení rozhodně nebude usilovat. Naopak by od ní nejraději odstoupila i dříve, protože státní ruská společnost Gazprom za tranzit neplatí, jak bylo dohodnuto. Podle vyjádření Černyša ale Ukrajina v přepravě plynu pro Evropské partnery dále pokračuje, aby jim dala více času připravit se na ukončení dodávek plynu z Ruska. Sama Ukrajina zvyšuje vlastní těžbu zemního plynu, takže je schopna pokrýt svou spotřebu a plyn z Ruska pro sebe nepotřebuje.

S ohledem na vysoké stavy naplněnosti evropských zásobníků nabídla Ukrajina své kapacity. Na nadcházející zimu si tak obchodníci na Ukrajině uložili přes 2 miliardy kubických metrů plynu. Ukládání plynu na Ukrajině je přes bezpečnostní rizika pro evropské energetické společnosti výhodné, protože země si účtuje nižší poplatky. Skladovací kapacity jsou přitom ohromné. Jestliže se ještě v létě hovořilo o možnosti uskladnit až 10 miliard kubíků plynu, koncem října ukrajinský premiér Denys Šmyhal nabídl až polovinu tamních zásobníků, což představuje 30 miliard kubíků plynu. Kapacita českých zásobníků přitom dosahuje přibližně 3,5 miliardy metrů krychlových.