Plyn do zapalovače: Dejte si pozor na správné skladování
Plyn do zapalovače – nenápadná lahvička, kterou najdete téměř v každé domácnosti. Pokud také patříte k těm, kteří ho berou jako běžný inventář, zpozorněte. I když ho nejspíš nemáte doma velké množství, stále jde o hořlavou, a tím pádem i potenciálně nebezpečnou, látku. Přečtěte si, na co si dát při jeho skladování pozor, jak s ním správně manipulovat a jak vybrat ten správný typ.
19. 8. 2020
I když se malá lahvička plynu do zapalovače dá jen těžko srovnávat s kanystry benzínu nebo zásobou barev, olejů a ředitel, které někteří lidé běžně uskladňují v garáži, vyplatí se vědět, že i na ni se vztahují určitá pravidla manipulace. U všech hořlavin je totiž důležité myslet na to, že by neměly být vystaveny přímému slunečnímu záření a už vůbec ne vysokým teplotám.
Plyn do zapalovače proto skladujte podle návodu výrobce, ideálně na bezpečném místě mimo dosah dětí, nikdy ne v blízkosti otevřeného ohně či na slunci. Podobná pravidla by pak měla platit i pro samotný zapalovač. I když je v něm plynu relativně málo, hasiči upozorňují na to, že v letních měsících může zapalovač ponechaný za oknem automobilu způsobit nejen rozsáhlé škody na vašem plechovém miláčkovi, ale také vážná zranění.
Plyn do zapalovačů však může explodovat i při neopatrném používání v domě. Znám je například případ, kdy exploze plničky plynu rozbila okno, jehož střepy dolétly až 15 metrů daleko. Ještě horší následky měl výbuch způsobený mužem, který položil dvě náplně do zapalovače na sporák a otočil vypínačem. Detonace z tohoto výbuchu způsobila škody minimálně za půl milionu. Správné skladování tedy rozhodně není radno podcenit.
Plyn do zapalovače nepatří dětem do ruky
Dalším důvodem, proč je dobré plyn do zapalovače nejen dobře uchovat, ale také mít přehled o jeho nebezpečnosti, je jeho snadná zneužitelnost dětmi, případně mladými teenagery. Butan i isobutan jsou totiž nebezpečné nervové toxiny a při jejich vdechnutí může hrozit dokonce i smrt. Butan vytěsní kyslík a při vdechnutí jeho většího množství tak může dojít k udušení.
To však mladí většinou neví, a tak nejsou výjimečné případy, kdy s plynem do zapalovače experimentují a zkoušejí ho čichat. Účinky této drogy by měly být velmi podobné LSD, s pocity plnými euforie. Hranice toxické a smrtelné dávky je však u plynu do zapalovače velmi tenká, a tak se může stát velmi rychle osudným. Známý je třeba starší případ z roku 2007, kdy se třináctiletého chlapce po inhalaci plynu již nepodařilo zachránit. Tehdy šlo spíše o ojedinělou tragédii, média však v poslední době znova upozorňují na to, že po sociálních sítích se šíří trend, který k čichání plynů do zapalovače nabádá.
Plyn do zapalovačů tak může být dobrým pomocníkem, nikdy však nesmíte zapomínat na to, že při nesprávném použití umí napáchat pěkné škody. Vždy si proto pečlivě přečtěte doporučení výrobce a myslete na to, že v nesprávných rukou může být dokonce smrtící.
Jak správně vybrat plyn do zapalovače?
Úplnou hračkou není ani výběr toho správného plynu do zapalovače. Běžně ho sice seženete v každé trafice, prodejně s tabákem a nebo na benzínové pumpě, ale i když všechny lahvičky vypadají téměř totožně, ve skutečnosti se v každé z nich může nacházet něco trochu jiného. V zásadě by se plyny do zapalovačů daly rozdělit na klasický, všeobecně dobře známý propan-butan a na syntetický isobutan.
- Propan-butanové plyny jsou obecně levnější a najdete jich na trhu širokou škálu. S tím bohužel souvisí i to, že ne všechny mají stejnou kvalitu. Můžete se tak stát, že některé plyny hoří lépe a jiné o něco méně. Rozdílné mohou být také jejich vlastnosti v různých tepelných podmínkách. Navíc v některých případech mohou obsahovat i nečistoty, které mohou při delším používání zanést trysky a nádrže zapalovačů, případně způsobit korozi některých jeho částí.
- Isobutanové plyny se narozdíl od propan-butanu vyrábějí v laboratořích, takže už to naznačuje, že jejich složení bude ve všech případech velmi podobné. Díky tomu mají skvělé vlastnosti při hoření a navíc neobsahují žádné nečistoty.
Pokud tedy máte některý z dražších kovových zapalovačů, rozhodně sáhněte po isobutanu. Bude nejen spolehlivěji fungovat, ale hlavně vám také déle vydrží, což je při investici, která je často vyšší než několik stokorun, rozhodně zásadní. Používáte-li naopak levnější plastové zapalovače, vysoce kvalitní plyn se vám moc nevyplatí. Hoří sice o něco lépe, takže zapalování je komfortnější, mimo to však nepřinese žádný další benefit – životnost plastových zapalovačů je totiž už sama o sobě krátká, takže použití lepšího plynu jí bohužel moc nepomůže.
Na co dát pozor při manipulaci?
Jakmile už máte vybraný vhodný plyn do zapalovače, nezbývá nic jiného, než se pustit do plnění. Ještě předtím, než začnete, se ujistěte, že ve vaší blízkosti není otevřený oheň. Nezapomeňte také otevřít okna, aby místnost, ve které budete pracovat, byla dobře větraná.
- Zapalovač otočte dnem vzhůru, plnící ventil by měl být umístěn na jeho spodní straně.
- Odkloňte zapalovač do prostoru, spodní částí směrem vzhůru a od těla.
- Na ventil zapalovače přiložte plnící hrot nádoby a silně stiskněte.
- Držte plynovou nádobu přitisknutou k zapalovači po dobu 4 až 5 sekund.
- Zapalovač plňte přibližně třemi takovými vpichy.
- Vždy plňte pomalu a dávejte pozor, ať zapalovač nepřeplníte.
- Před dalším použitím zapalovače počkejte minutu, ideálně dvě, než se plyn v nádrži stabilizuje.
- Než zapalovač použijete, otřete ho hadříkem a umyjte si ruce.