Plán na dodávky plynu z Izraele se komplikuje

Izrael pracuje na navýšení těžby až na konečných 40 miliard metrů krychlových ročně a dodávky plynu v ročním objemu 10 až 20 miliard kubíků by tak mohl nabídnout i Evropě. Dosud zásobuje zemním plynem především sousední Egypt a Jordánsko. Evropu, která v rámci urychlené diverzifikace a vyvázání ze závislosti na Rusku hledá nové energetické zdroje, by s Izraelem mohl propojit dlouho chystaný plynovod EastMed.

Jsou reálné dodávky plynu přes EastMed?

Aktuálně je budoucnost produktovodu EastMed nejistá. Přitom už v roce 2013 se nařízením Evropského parlamentu a rady EU číslo 347/2013 jednalo o projekt společného zájmu a v letech 2015 až 2018 Evropská komise investovala přes 34,5 miliony EUR na technické, ekonomické a environmentální studie.

V roce 2019 představitelé Izraele, Řecka a Kypru za přítomnosti ministra zahraničí Spojených států Mikea Pompea uzavřeli mezivládní dohodu o plynovodu EastMed s výhledem, že dodávky plynu sníží závislost Evropy na ruském zemním plynu. O rok později izraelská vláda oficiálně schválila plány signatářských zemí na dokončení plynovodu do roku 2025.

Paradoxně ještě koncem roku 2020 Evropská komise navrhla vyloučit infrastrukturu na zemní plyn z unijního financování. Zdůvodnila to tím, že bezpečnost dodávky plynu do Evropy se výrazně zlepšila a další podpora není nutná…

V lednu 2022 odvolaly svou podporu projektu i Spojené státy Americké s tím, že jej nadále nepovažují za ekonomicky životaschopný, ani šetrný k životnímu prostředí. Doporučily raději propojit Izrael a Egypt s Evropou přes Řecko podmořskými kabely a dopravovat jimi „zelenou elektřinu“.

Kypr preferuje LNG

Začátkem tohoto týdne kyperský ministr energetiky George Papanastasiou informoval o jednání s Izraelem, jehož předmětem byla výstavba plynovodu vzájemně propojujícího ložiska zemního plynu obou států. Místo původně plánovaného produktovodu EastMed by však pro další přepravu komodity měl být vybudován terminál na zkapalňování zemního plynu a jeho export v podobě LNG. To by ovšem znamenalo, že dodávky plynu by mohly směřovat i mimo Evropu na jiné světové trhy včetně asijského, kde poptávka po zemním plynu stále roste.

Plynovod propojující Kypr s Izraelem by se podle Papanastasioa měl stavět 18 měsíců, výstavba terminálu na vývoz LNG by mohla zabrat přibližně dva a půl roku. První dodávky plynu do Evropy původně plánovaným plynovodem EastMed se přitom očekávaly v roce 2030, to ale současný postoj Kypru zásadně změnil.

Varianta se zapojením Turecka

Do hry se tak vrací druhá uvažovaná trasa plynovodu EastMed, která se Kypru vyhýbá a směřuje do Evropy přes Turecko. S ohledem na vnitropolitickou situaci v Turecku a především osobu jeho autoritářského prezidenta Erdogana však již dříve EU i Izrael tento směr odmítly. Řecko i Kypr jako členské země Evropské unie byly pokládány za spolehlivější partnery.

Současný úkrok Kypru je tak pro mnohé velkým překvapením. Turecko, kde se právě připravují na druhé kolo prezidentských voleb, má na plynovodu velký zájem a původní volbu trasy přes Kypr neslo poměrně nelibě. Další vývoj situace lze jen velmi těžko předvídat, ovlivňuje ji příliš mnoho proměnných. Nehledě na nedávné vyjádření agentury Bloomberg. Podle ní z auditu všech terminálů LNG budovaných či plánovaných v Evropě údajně vyplynulo, že tato infrastruktura by s ohledem na předpokládanou spotřebu zemního plynu v Evropě mohla být dokonce naddimenzovaná.

Parametry plynovodu EastMed

Produktovod východního Středomoří, zkráceně EastMed, měl propojit naleziště zemního plynu v Levantinské pánvi u pobřeží Izraele s ložisky u Kypru a pokračovat přes Krétu, kde se uvažovalo o vybudování kompresorové stanice, a následně Patraský záliv až k pevninskému Řecku. Délka potrubí vedeného v nejnižším bodě v hloubce až 3 km je projektovaná na více než 1 900 km, celková kapacita by měla dosáhnout 10 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, náklady na výstavbu se odhadují na 6 až 10 miliard EUR. Po napojení na stávající síť by mohl přivádět dodávky plynu do Itálie a dalších evropských zemí.