Jak přepočítat m3 zemního plynu na kWh?

Kolik má centimetr milimetrů a kolik kilogram gramů asi víme bez nutnosti hlubšího zamyšlení všichni. Málokdo si však poradí s převodem m³ na kWh. Přestože se tento převod vyplatí znát každému, kdo používá plyn. Připravili jsme pro vás informace i pár praktických příkladů, díky kterým si budete ve spotřebě a cenách plynu daleko jistější. Navíc si převedenou spotřebu plynu můžete v kilowatthodinách porovnat se spotřebou elektřiny a zjistit tak, který zdroj energie se vám vyplatí používat v domácnosti více.

Rozdíl mezi jednotkami m³ a kWh

Zatímco s jednotkou m³ se většinou setkáte na vašem plynoměru, na faktuře u vašeho dodavatele se najednou musíte orientovat úplně v jiných číslech a v jiných jednotkách. Právě ve fakturách totiž naleznete vyúčtování v kilowatthodinách. Pro spotřebitele může být tento fakt poměrně matoucí a pro mnoho z nás je těžké se ve vyúčtování za plyn vůbec vyznat. Určitě znáte ten pocit zmatení, když vám z plynárny přijde vyúčtování. To ale kolikrát vypadá daleko složitější, než ve skutečnosti je.

Pojďme na chvíli otevřít teoretické okénko a blíže se podívat na to, jaký rozdíl v těchto jednotkách vlastně je. Hlavní rozdíl spočívá hlavně v jejich kategorii. Pokud mluvíme o m³, mluvíme o tzv. objemové jednotce, která vyjadřuje objemové množství. Pokud však počítáme v kWh nebo v MWh mluvíme o jednotkách energetických. Právě ty vyjadřují množství energie, které jsme jako zákazníci z odebraného plynu získali. A tady je ten výrazný rozdíl v obou jednotkách. Množství energie získané ze spotřeby plynu může být totiž pokaždé jiné.

Používání m³ zakázala vyhláška

Změna přišla v roce 2001, kdy se vyhláškou upravilo, že se v plynárenství budou používat pouze tyto jednotky – kWh a MWh. Důvodem je, že právě tyto jednotky daleko přesněji obsáhnou množství energie, které spotřebitel z plynu získá.

Pro spotřebitele i dodavatele plynu je samozřejmě daleko efektivnější a objektivnější, že se již m³ v plynárenství nepoužívají. Důvod je jednoduchý. Plyn, který odebíráme, pochází z různých zdrojů a tím pádem je i rozdílné kvality. Jinými slovy – z jednoho metru krychlového dostaneme jiné množství energie nebo tepla než z druhého metru krychlového. Další výhodou pak je, že energetické jednotky se používají i při spotřebě elektřiny nebo u vytápění tuhými palivy. Porovnání nákladů na energie je tak poté mnohem snazší.

Převod na kilowatthodiny není složitý

Když teď známe hlavní rozdíl mezi oběma jednotkami, pojďme se nyní podívat, jak se konkrétně m³ na kWh převádí. Možná se vám do toho ani nechce, ale je to jednodušší než se zdá. Pro ty z vás, kteří se však přepočtem nechtějí trápit, máme jednu dobrou zprávu. Na internetu funguje nespočet kalkulaček, které vám s přepočtem pomohou. Stačí zadat požadovaný údaj a je to.

K převodu budeme potřebovat obecně známý koeficient, který je většinou stanoven jako 1:10,55. Z toho tedy vyplývá následující:

Někteří dodavatelé pak své ceny uvádějí v megawatthodinách, pro úplnost tedy uveďme ještě následující rovnici:

A teď trochu praktického počítání, aby nezůstalo jen u teorie. Připravili jsme pro vás tři modelové příklady, které na sebe navazují. Je však potřeba počítat s tím, že jde o velmi hrubé výpočty a hrubé odhady. Konkrétní čísla uvádíme hlavně pro lepší představení převodu jednotek a porovnání různých zdrojů energií. V příkladu níže vychází daleko levněji topení plynem. Je však nutné počítat levnější zdroj energie vždy pro konkrétní dům či byt. Záleží totiž na mnoha faktorech, např. na velikosti vašeho bydlení, lokalitě, vaší subjektivní pocitové teplotě, zateplení apod.

Modelový příklad

• předpokládáme, že plyn používáte pouze k vytápění bytu
• na plynoměru naleznete číslo odpovídající spotřebě plynu pro byt o velikosti 40 m² – vycházíme z hrubého odhadu, že na každý m² je k vytopení potřeba 100 kWh – spotřeba na plynoměru činí 380 m³. Stačí tedy vypočítat, kolika kilowatthodinám toto číslo odpovídá (380 m³ x 10, 55 = 4009 kWh). Jedná se tedy celkem o zhruba 4 000 kWh (4 MWh).

Modelový příklad č. 2

• vezmeme údaje z příkladu výše – naše spotřeba činí 380 m³, celkem tedy zhruba 4000 kWh.
• cena dodavatelů plynu se pohybuje v průměru od 500 Kč do 900 Kč za MWh.
• při ceně např. 700 Kč/m³ můžeme tedy předpokládat, že za 4 MWh zaplatíme celkem 2 800 Kč. Pozn. nutné je pak připočíst ještě měsíční poplatky dodavateli a další náklady).

Modelový příklad č. 3

• srovnejme nyní stejně velký byt v případě vytápění elektrickým podlahovým topením
• dle hrubého odhadu je potřeba k ročnímu vytopení bytu o velikosti 40 m² – 2300 kWh. Což je sice daleko nižší spotřeba energie než v případě plynu, nicméně elektřina je dražší.
• Pokud budeme počítat s cenou elektřiny 4,50 Kč za 1 kWh, jsme na ceně 10 350 Kč, což je v porovnání s plynem skoro 4x více.