Distribuce plynu v roce 2020: Kolik si připlatíte?

Energetika

S novým rokem přicházejí v platnost také nové ceníky dodavatelů plynu. Připlatíte si, budete-li v roce 2020 chtít vytápět, vařit či ohřívat vodu plynem? A nebo si naopak budete mnout ruce? Zjistěte, jaké jsou indikativní ceny plynu pro první čtvrtletí tohoto roku a zda se jich dodavatelé doopravdy drží.

27. 1. 2020
Distribuce plynu v roce 2020: Kolik si připlatíte?

Celková cena, kterou za plyn zaplatíte, se skládá ze dvou částí – z regulované a neregulované. Regulovaná část ceny plynu tvoří přibližně 27 % z výsledné ceny a stanovuje ji Energetický regulační úřad vždy ke konci roku. Právě to je důvod, proč v průběhu prosince, případně ledna, mnoho dodavatelů mění své ceníky – snaží se na rozhodnutí ERÚ co nejlépe reagovat a neregulovanou složku ceny plynu upravit tak, aby výsledná suma byla výhodným kompromisem jak pro ně, tak i pro jejich zákazníky.

Regulovaná složka ceny plynu

Neregulovaná složka ceny plynu

Stanovená ERÚ

Stanovená dodavatelem

Tuto část jako zákazník nemůžete ovlivnit.

Tuto část můžete ovlivnit volbou vhodného dodavatele.

Skládá se z:

Skládá se z:

Cena za přepravu plynu – náklady na dovoz plynu do ČR a jeho uskladnění.

Cena za odebraný plyn – cena za plyn jako komoditu.

Cena za distribuci plynu – transport plynu systémem potrubí do odběrného místa zákazníka.

Poplatky pro dodavatele plynu – cena za obchod, flexibilitu dodávky a další služby dodavatele.

Cena za služby operátora trhu – organizace obchodování s plynem, zpracování dat pro fungování přepravy atd.

Plyn pro domácnosti: graf

Zdroj: ERÚ

Regulovaná cenu plynu poskočí jen nepatrně vzhůru

Jak tedy regulovaná cenu plynu vroste v roce 2020? Záleží hlavně na vašem distributorovi. Ten je vám přidělen na základě vaší adresy a narozdíl od dodavatele nemáte možnost jej změnit. Většina domácností a maloodběratelů se však může radovat z minimálních změn. V průměru by mělo jít o nárůst o 0,53 %. Střední odběratelé a velkoodběratelé si pak připlatí ještě méně, týká se jich nárůst o 0,43 %. To je mnohem pomalejší tempo růstu, než jakým stoupají ceny v celé ekonomice, takže nárůst je pomalejší než tempo inflace. Jedinou výjimkou bude území Prahy, kde ceny vzrostou o 4,72 %. I přes tyto změny však bude distribuční území Pražské plynárenská Distribuce, a.s. v průměrných hodnotách u domácností nejlevnějším distribučním územím.

Mapa průměrných změn regulovaných složek ceny plynu

Zdroj: ERÚ

Nabídky dodavatelů se pohybují lehce nad indikativní cenou

Mimo stanovení regulativních cen se však ERÚ zabývá také predikcí změn neregulovaných složek. Každého čtvrt roku zveřejňuje takzvané indikativní ceny plynu, které pomáhají odběratelům odhadnout, kolik plyn v nadcházejícím čtvrtletí bude stát a případně také odhalit, zda jejich dodavatel nemá ceny nastaveny neúměrně vysoko. Ceny v prvním čtvrtletí tohoto roku by tak podle Regulačního úřadu měly vypadat následovně:

  • U domácností vytápěných plynem by cena měla dosahovat přibližně na 745 korun za megawatthodinu bez daně.
  • Domácnosti, které plyn využívají na ohřev vody by měly zaplatit 795 korun za megawatthodinu.
  • Pro domácnosti využívající plyn k vaření je dle ERÚ přibližný limit 945 korun za megawatthodinu.

Realita je však trochu jiná. Někteří dodavatelé ponechali ceny plynu stejné jako v minulém roce, jiní i přesto, že plyn na velkoobchodním trhu zlevňuje, své ceny o něco navýšili. Většina nabídek dodavatelů se tak pohybuje lehce nad odhady Regulačního úřadu. I přesto se však plyn stále vyplatí. Mnohem hůře dopadli odběratelé, kteří vytápějí nebo ohřívají vodu elektřinou. Ti se totiž mohou dočkat meziročního skoku v nákladech v rozmezí 10 až 25 %. Zdražovat se bude také teplo z tepláren – cena by měla narůst v průměru asi o 3 %. Do celkových cen se pak sice promítne změna DPH z 15 na 10 %, která situaci trochu vyrovná, očekávaných úspor se však domácnosti tím pádem bohužel nedočkají. Hlavním důvodem, proč ceny tepla z tepláren porostou, je zdražování emisních povolenek a nutné investice do nových technologií. Některé z tepláren však čelí kritice, že ceny navyšují uměle. Často je upozorňováno například na to, že v Německu stojí jeden gigajoul tepla bez daně přibližně 455 korun, zatímco v České republice se ceny běžně mohou vyšplhat až na 620 korun a výše.


Nejnovější články