Co když nezavedeme EU ETS2?

A nezavedeme EU ETS2 jen od roku 2027, nebo si Čeká republika troufne na větší rebelii? Evropská komise schválila, že pro splnění klimatických cílů bude právě od ledna 2027 v Evropské unii spuštěn další systém obchodování s emisními povolenkami nejen pro průmyslová odvětví, která jich dosud byla ušetřena, ale také pro vytápění budov a individuální silniční dopravu. Na rozdíl od stávajícího systému EU ETS1, zaměřeného na průmysl a energetiku, se ETS2 přímo dotkne každého, kdo topí plynem, uhlím nebo používá vozidlo se spalovacím motorem.

Povinnost nakupovat povolenky budou mít dodavatelé energií a prodejci pohonných hmot, kteří tyto náklady následně přenesou do konečných cen pro spotřebitele. Aktuální stav prováděcích předpisů a pravidel, jak náklady na emisní povolenky do cen energií a paliv započítávat, naznačuje, že rozhodně nezavedeme EU ETS2 hladce.

Nezavedeme EU ETS2 v současné podobě

Vláda Petra Fialy deklarovala, že nezavedeme EU ETS2, pokud by systém vedl k výraznému zdražení vytápění a pohonných hmot. Sám premiér k tomu uvedl, že Česká republika v Evropské unii požaduje pro trh s novými emisními povolenkami cenovou brzdu a stabilizační mechanismy.

Česko spolu s dalšími 15 státy EU navrhuje revizi systému EU ETS2 a odklad jeho spuštění s cílem získat podporu pro flexibilnější a spravedlivější řešení. Vláda požaduje odklad spuštění EU ETS2 na rok 2028 zejména kvůli obavám z cenových šoků u pohonných hmot a energií. Pro pohonné hmoty chce navíc zvláštní režim, aby se předešlo skokovému zdražení benzínu a nafty, které by mělo multiplikační dopad na ceny zboží a služeb.

Představitelé opozice potvrzují, že ani po případné změně v čele státu vzešlé z nadcházejících voleb nezavedeme EU ETS2 tak, jak byl navržen a schválen. Co se ale stane, pokud se Česká republika k tomuto aktu skutečně odhodlá? Jaké mechanismy v takovém případě EU využívá?

Sankční nástroje EU

Pokud nezavedeme EU ETS2, bude se jednat o porušení závazné evropské legislativy, jíž se systém stal integrální součástí. Termín pro transpozici EU ETS2 do našeho národního právního rámce přitom už uplynul, což znamená, že Česká republika je aktuálně v prodlení a riskuje sankce. Za případné neplnění směrnice hrozí nejen ztráta důvěry v prostředí EU, ale i zablokování přístupu k fondům (např. Sociálně-klimatickému fondu) či finanční sankce ze strany Evropské komise v rámci takzvaného infringement řízení.

Jestliže skutečně nezavedeme EU ETS2, může náš stát přijít o přibližně 50 miliard Kč z evropského Sociálně-klimatického fondu, který má sloužit k podpoře domácností ohrožených energetickou a dopravní chudobou. Tyto prostředky jsou logicky vázány na účast v systému EU ETS2 a jejich nečerpání by znamenalo ztrátu kompenzačního nástroje pro zranitelné skupiny obyvatel.

Kromě toho, že domácnosti mohou přijít o kompenzace, když zároveň budou vystaveny vyšším cenám, pro dodavatele energií a paliv vznikne právní a tržní nejistota. Vláda by pak musela hledat alternativní řešení například v podobě uhlíkové daně či vytvoření národního dotačního schématu.

Infringement řízení

Infringement řízení je formální proces, kterým Evropská komise vymáhá dodržování práva EU. Zahajuje se tehdy, když členský stát neimplementuje včas směrnici, poruší nařízení nebo rozhodnutí EU či jinak neplní své povinnosti vyplývající z unijní legislativy.

Jednotlivé fáze infringement řízení:

1. Formální výzva (Letter of Formal Notice)
   Komise zašle členskému státu výzvu k nápravě s uvedením, jaké povinnosti nebyly splněny.
2. Odůvodněné stanovisko (Reasoned Opinion)
   Když stát nezjedná nápravu, Komise vydá formální stanovisko s lhůtou pro splnění povinností.
3. Žaloba k Soudnímu dvoru EU
   Jestliže stát ani poté nevyhoví, Komise může podat žalobu k Soudnímu dvoru EU.
4. Finanční sankce
   Pokud stát rozsudek nerespektuje, může mu být uložena paušální pokuta (jednorázová částka) či penále (opakující se sankce za každý den prodlení), případně obojí současně.

Infringement řízení proti České republice

Od vstupu České republiky do EU v roce 2004 bylo jen do konce roku 2016 bylo proti Česku zahájeno 693 infringement řízení. K letošnímu 2. září bylo v celé EU aktivních 1 521 případů nesplnění povinností, z toho desítky se týkají naší země. K nejčastějším důvodům řízení patří neoznámení transpozice směrnice do národního práva, nesprávné uplatňování evropských nařízení nebo rozhodnutí, zpoždění při implementaci nových pravidel.

Konkrétní příklady z minulosti:

1. Zákon o ochraně ovzduší (2010–2015)
– Důvod: Nesprávná transpozice směrnice o emisních limitech pro velká spalovací zařízení.
– Výsledek: Komise podala žalobu, ČR následně novelizovala zákon a řízení bylo ukončeno bez sankcí.

2. Zákon o odpadech (2013–2017)
– Důvod: Neúplné provedení rámcové směrnice o odpadech.
– Výsledek: Po odůvodněném stanovisku Komise ČR novelizovala legislativu, řízení bylo uzavřeno.

3. Zákon o elektronických komunikacích (2016)
– Důvod: Nedostatečná ochrana spotřebitelů v oblasti roamingu.
– Výsledek: Komise podala žalobu, ale ČR změnila zákon a žaloba byla stažena.

Přehled infringement řízení proti různým státům

Polsko – nezávislost soudnictví
– Důvod: Reforma soudnictví porušující zásady právního státu.
– Sankce: Soudní dvůr EU uložil pokutu 1 milion EUR denně, dokud Polsko nezruší disciplinární komoru Nejvyššího soudu.
– Výsledek: Pokuta byla vyměřena a Polsko ji muselo platit, dokud nezměnilo legislativu.

Řecko – odpadové hospodářství
– Důvod: Nelegální skládky a nedostatečné nakládání s odpady.
– Sankce: Paušální pokuta 10 milionů EUR + denní penále 30 000 EUR.
– Výsledek: Řecko muselo urychleně přijmout opatření a zaplatit částku.

Itálie – znečištění ovzduší
– Důvod: Překračování limitů NO₂ ve městech.
– Sankce: Soudní dvůr rozhodl o vině, sankce byla připravena, ale Itálie přijala nápravná opatření včas a pokutě se vyhnula.

Německo – bylo žalováno kvůli překračování limitů NO₂ ve městech – řízení vedlo k přijetí nápravných plánů.

Maďarsko – opakovaně čelí řízením kvůli porušování zásad právního státu a svobody médií.