Rekordní dovoz zkapalněného plynu do Evropy
Do Evropy bylo v prvním čtvrtletí letošního roku dovezeno rekordní množství zkapalněného zemního plynu. Na evropském trhu je i díky tomu přebytek zemního plynu, který vede ke snižování cen této komodity. Současný stav spolu s nižší spotřebou v důsledku pandemie koronaviru by tak mohl vést až k omezení těžby.
30. 7. 2020Rekordní dovoz neovlivnila ani pandemie koronaviru
V prvním čtvrtletí bylo z LNG terminálů do přepravních soustav Evropské unie dopraveno rekordních 310 TWh zkapalněného zemního plynu. Byl tak potvrzen trend z posledního čtvrtletí roku 2019, kdy byla tato hodnota jen o 2 TWh menší. Rekordním měsícem zůstává loňský listopad – tehdy bylo do EU dopraveno 113 TWh LNG. Úroveň dovozu zatím neovlivnila ani pandemie koronaviru, rovněž množství dubnových dodávek se pohybovalo okolo 100 TWh.
Za zvýšeným množstvím zkapalněného zemního plynu v Evropě stojí hlavně Spojené státy americké. Ty se během uplynulého roku staly třetím nejvýznamnějším evropským dodavatelem LNG po Kataru a Rusku. Do Evropy loni směřovalo asi 40 % z vyvezeného amerického LNG. Podle některých odhadů by se Spojené státy mohly do pěti let stát největším exportérem zkapalněného zemního plynu na světě.
Největší dodavatelé LNG do Evropy (import v mld m3) |
||||
---|---|---|---|---|
Země |
Katar |
Rusko |
USA |
ostatní |
2019 |
32,1 |
20,5 |
18,3 |
28,1 |
2018 |
23,3 |
6,8 |
3,7 |
21,2 |
Americké LNG nachází zastánce v Polsku, ale také v Německu
Zkapalněný zemní plyn z USA byl dlouho vnímán jako cenově nekonkurenceschopný v porovnání s ruským plynem. Výrazný nárůst těžby břidlicového plynu však snížil náklady, a s tím zvýšil atraktivitu amerického plynu pro evropské země. Ruský plyn je stále levnější, nicméně ten z USA je často vnímán jako prostředek vedoucí k diverzifikaci zdrojů a snížení závislosti na jednom dodavateli.
Největšími zastánci amerického plynu v Evropě jsou země, které mají komplikované vztahy s Ruskem. Například Polsko již v minulosti vyhlásilo, že se chce po roce 2022 zbavit závislosti na ruském plynu a zcela jej přestat dovážet. Jedním ze zdrojů, jenž plyn z Ruska nahradí, bude právě americké LNG. Na základě smlouvy mezi polskou firmou PGNiG, největším národním dodavatelem plynu, a americkou společností Port Arthur LNG by mělo do terminálu ve Svinoústí na pobřeží Baltského moře od roku 2023 každoročně dorazit zhruba 2,5 miliardy metrů krychlových zkapalněného plynu z USA. Rovněž sousední Ukrajina si od tohoto kroku slibuje, že bude schopna navýšit import zemního plynu z Polska na úkor toho ruského.
Ostatně přístup celé EU k americkému LNG se oproti minulým rokům změnil. Jedním ze závěrů loňského energetického summitu na úrovni EU–USA bylo, že Evropská unie dále navýší dovoz LNG z USA. Přispět k tomu mají i nové přijímací terminály, které plánuje vybudovat Německo.
Na evropském trhu je přebytek zemního plynu
Rekordní dovoz zkapalněného zemního plynu je jedním z důvodů, proč je na evropském trhu aktuálně přebytek této suroviny. Kromě rostoucího dovozu LNG za tím stojí také dlouho nejisté prodloužení dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, k němuž došlo na konci loňského roku. Zároveň je k tomu nutné přičíst ještě relativně plné zásobníky plynu nevyčerpané během mírné zimy.
Do budoucna by plynu v Evropě mělo být v důsledku nových možností ještě více. Může za to zejména zprovoznění nových plynovodů. Na začátku letošního roku byl spuštěn plynovod TurkStream přivádějící ruský zemní plyn po dně Černého moře do Turecka. Tento podmořský plynovod má dvě větve – první bude zodpovědná za dodávky plynu tureckým zákazníkům, ta druhá by měla zajistit dodávky do jižní a jihovýchodní Evropy.
Do Turecka nově vede také plynovod TANAP, který byl uveden do provozu na podzim loňského roku. Proudí jím zemní plyn z Ázerbájdžánu a ještě koncem letošního roku by na něj navazující plynovod TAP měl dopravovat ázerbájdžánský plyn až do Itálie.
Pandemie se nejspíš projeví na spotřebě plynu
Přebytky zemního plynu a jeho nižší spotřeba vedou k poklesu cen této suroviny. Očekává se, že pandemie koronaviru způsobí snížení spotřeby v řádu několika procent. Analytici při těchto odhadech vycházejí rovněž z finanční krize z roku 2008, při které spotřeba zemního plynu klesla o více než 6 procent. Právě vzhledem k předpokládané ekonomické krizi způsobené protikoronavirovými opatřeními nejspíš nelze očekávat rychlé obnovení poptávky na původní hodnoty.
V Evropě tak brzy může dojít k situaci, že zemní plyn nebude kam ukládat, a navíc pro něj nebude v aktuální chvíli využití. Takový stav by v příštích měsících mohl vést k omezení těžby zemního plynu nebo minimálně ke snížení objemu jeho dovozu.