Levnější plyn díky společným evropským nákupům

S cílem zajistit levnější plyn pro průmyslové podniky i pro výrobu elektřiny v Evropské unii bylo loni v listopadu vydáno mimořádné nařízení o agregaci poptávky. Koordinované nákupy členských států EU a zemí Energetického společenství znamenají větší objemy zemního plynu a tím i silnější vyjednávací pozici.

Opatření má zabránit tomu, aby cena plynu byla znovu hnána vzhůru nervozitou trhu a vzájemným přeplácením nakupujících v případě převisu poptávky. Zájemci mohou využít platformu AggregateEU, pro níž bude EU vyhledávat dodavatele. Členství je dobrovolné a nepředpokládá se, že tímto mechanismem bude sanována kompletní spotřeba zainteresovaných subjektů.

Levnější plyn pro povinné nákupy

Postup je v souladu s mimořádným nařízením (EU) 2022/2576 z prosince loňského roku, které členským státům nařizuje, aby prostřednictvím platformy poptávaly plyn v objemu nejméně 15 procent z povinné naplněnosti zásobníků. Těchto 15 procent povinné agregace představuje ročně přibližně 13,5 miliardy metrů krychlových z celkové spotřeby EU převyšující 300 miliard kubíků.

Nařízením o uskladňování plynu je rovněž stanoveno, aby před topnou sezónou byly zásobníky v Evropské unii naplněny nejméně na 90 procent jejich celkové skladovací kapacity. Zásobníky v EU přitom k 24. dubnu vykazovaly naplněnost na úrovni téměř 58 procent, což je před nadcházející vtláčecí sezónou výborná výchozí pozice.

Mechanismus propojuje prodejce s nakupujícími

První výzva pro společný nákup zemního plynu byla Evropskou komisí vyhlášena na 25. dubna. Platforma AggregateEU, jak napovídá její název, bude agregovat všechny obdržené žádosti o dodávku a následně je bude párovat s nabídkami prodejců zaslaných do příslušného kola výběrového řízení. Každé kolo by mělo probíhat přibližně dva týdny, jednotlivá kola se budou uskutečňovat s dvouměsíční periodicitou po dobu 12 měsíců.

Nástroj AggregateEU mají k dispozici všechny členské státy Evropské unie a rovněž země Energetického společenství, které tvoří Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Kosovo, Moldavsko, Ukrajina, Severní Makedonie a Srbsko. Zájemci o společný nákup zemního plynu musí ve své poptávce kromě data a objemu dodávky uvést, zda se má uskutečnit prostřednictvím plynovodů, případně ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG). V jednotlivých zemích jsou to kromě energetických společností zejména průmyslové podniky s energeticky náročnou výrobou typu hutí, výroben hliníku, cementáren, skláren a keramiček nebo automotive.

Detaily konkrétních smluv si následně vyjednají jednotliví nakupující s prodejci spárovanými platformou podle zadaných specifikací. Tým specialistů platformy bude poskytovat podporu při zprostředkování dohod mezi smluvními stranami a bude se podílet i na souvisejících službách, jako je například zajištění transportních kapacit pro sjednanou dodávku a podobně.

Ochotu zapojit se do obchodu s využitím energetické platformy údajně dosud projevilo přes 50 dodavatelů z celého světa. Uzavírání kontraktů s dodavateli především ze Spojených států, Blízkého východu či Afriky se očekává do začátku června.

Čím více, tím výhodněji

Z logiky věci vyplývá, že čím více zemí se do systému AggregateEU zapojí, tím příznivější cenové nabídky pro stabilní dodávku plynu bude možno získat. Platforma je zajímavou příležitostí zejména pro menší subjekty, kterým se tak otvírají zcela nové vyjednávací možnosti.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič pro agenturu Bloomberg nastínil předběžné odhady, že v následujících třech letech by objem společných nákupů členských států EU měl dosáhnout přibližně 24 miliard metrů krychlových.

„Je zřejmé, že potřebujeme zvrátit nepříznivou ekonomickou situaci v Evropě,“ zdůraznil význam platformy AggregateEU Šefčovič a vyjádřil pro Bloomberg své optimistické přesvědčení: „Věřím, že vytváříme nový systém, který přivede nové dodavatele a sníží ceny energií, zvláště plynu.“

Připomínáme, že EU loni přijala řadu mimořádných nařízení, aby ochránila odběratele v Evropě před dalším skokovým zdražením energií. Jedním z nich je i dosud platný cenový strop pro zemní plyn na evropské burze. Ten byl stanoven na 180 EUR za megawatthodinu a měl by se automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí tuto hranici a zároveň bude nejméně o 35 EUR nad průměrnou světovou cenou LNG. Aktuální cena plynu s dodávkou v květnu se ve virtuálním uzlu TTF pohybuje kolem 40 EUR za MWh.