Energetika

Indikativní ceny plynu 2020: Nejnižší za poslední dva roky

Spory o tom, zda je výhodnější vytápět elektřinou či plynem, se mezi lidmi vedou snad od nepaměti. Každý způsob má své zastánce a je nutné podotknout, že obě varianty mohou být za určitých podmínek velmi výhodné. Jenže zatímco domácnosti vytápějící elektřinou musí do budoucna počítat s tím, že na faktuře zřejmě rok od roku uvidí vyšší částky, ti, kteří vsadili na plyn, si nyní mnou ruce.

Indikativní ceny plynu 2020: Nejnižší za poslední dva roky
Indikativní ceny plynu 2020: Nejnižší za poslední dva roky

Indikativní cena plynu pro domácnosti, které jím vytápějí, totiž v posledních 3 měsících poklesla přibližně o 6,4 % a dostala se tak na hodnoty, které jsou nejnižší za uplynulé dva roky. Momentálně se cena pohybuje na úrovni 697 Kč/MWh, což je ve srovnání s počátkem roku 2019, kdy výrazně přesahovala osmisetkorunovou hranici, významný pokles.

Jaká je indikativní cena plynu a co znamená?

počet hlasů: 3

Indikativní ceny plynu klesají už druhé čtvrtletí v řadě

I když indikativní ceny plynu nejsou pro obchodníky závazné, Energetický regulační úřad je stanovuje proto, aby se spotřebitelé lépe orientovali v nabídkách na trhu a mohli lépe odhadnout, jakou marži si stanovují jednotliví dodavatelé. Cenu plynu totiž tvoří dvě složky – regulovaná a neregulovaná. Tu první určuje ERÚ a je pevně daná. Druhá se naopak odvíjí od rozhodnutí jednotlivých dodavatelů, čímž jim umožňuje hýbat s konečnou cenou podle jejich obchodních strategií. Aby však byla neregulovaná složka alespoň trochu pod kontrolou, vždy si ji spotřebitel může porovnat s indikativní cenou a zjistit, zda si na něm dodavatel lidově řečeno „nemastí kapsu“. V případě velkých rozdílů mezi částkami na vaší faktuře (případně v nabídce) a indikativní cenou se pak vyplatí zvážit změnu dodavatele.

3 důvody, proč změnit dodavatele plynu

počet hlasů: 2

Indikativní ceny plynu ERÚ stanovuje na základě velkoobchodních cen, které odrážejí krátkodobé i dlouhodobé nákupy plynu na burze, čímž simulují běžné chování obchodníků. V potaz pak berou také marže obchodníků, do kterých je započítán nejen přiměřený zisk, ale také další náklady, které jim mohou vzniknout, například při přepravě či skladování plynu. Jde tak vlastně o stanovení ceny, která je dle ERÚ férová ke spotřebitelům. Většina dodavatelů se proto snaží ve svých cenících pohybovat alespoň v podobné cenové hladině, ne vždy však ceny úplně odpovídají. Začátkem roku se například většina nabídek dodavatelů pohybovala lehce nad odhady Regulačního úřadu. Ty byly pro první kvartál roku 2020 následovné:

Indikativní ceny plynu pro 1. kvartál 2020

dle kategorie odběru domácnosti

Vaření (spotřeba 0 – 1,89 MWh)

945 Kč/MWh

Ohřev vody (spotřeba 1,89 – 7,56 MWh)

795 Kč/MWh

Vytápění (spotřeba 7,56 MWh a výše)

745 Kč/MWh

Zdroj: ERÚ
 
„Když jsme v listopadu zveřejňovali indikativní ceny plynu pro minulé čtvrtletí, provázeli jsme je komentářem, že by zemní plyn mohl mírně zlevnit. Aktuální předpověď to jen potvrzuje. Neregulovaná složka, kterou indikativní ceny představují a která u plynu tvoří přibližně tři čtvrtiny z celkové ceny, klesla za jediné čtvrtletí bezmála o padesátikorunu na megawatthodinu," uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu. Zároveň také dodává, že „pokud indikativní ceny plynu klesají už druhé čtvrtletí v řadě, nejde o krátkodobý výkyv a v cenících dodavatelů by se to mělo projevit."
 
 

Indikativní ceny plynu pro 2. kvartál 2020

dle kategorie odběru domácnosti

Vaření (spotřeba 0 – 1,89 MWh)

897 Kč/MWh

Ohřev vody (spotřeba 1,89 – 7,56 MWh)

747 Kč/MWh

Vytápění (spotřeba 7,56 MWh a výše)

697 Kč/MWh

Zdroj: ERÚ
 

Na plyn se orientují i energetické společnosti

Výhod plynu však v blízké době nebudou čerpat jen domácnosti využívající ho k vytápění. Začínají se na něj totiž orientovat i velké energetické společnosti, které momentálně musí řešit odklon od uhlí a stoupající ceny emisních povolenek. Německá společnost RWE například ve využívání zemního plynu vidí řešení, minimálně dočasné, po tom, co uzavřela několik svých hnědouhelných elektráren. K dispozici má naštěstí celou flotilu plynových elektráren o instalovaném výkonu 12,9 GW. Vzhledem k pozitivnímu vývoji na velkoobchodním trhu se RWE navíc rozhodla znovuzprovoznit nizozemskou plynovou elektrárnu Claus C. Ta by měla začít fungovat v průběhu tohoto roku.

Plynová elektrárna

Podobné kroky možná podnikne také ČEZ, který už nyní začal intenzivněji využívat téměř zapomenutou paroplynovou elektrárnu v areálu Elektrárny Počerady. Pokud zůstane plyn i nadále výhodný, mohl by pak vybudovat další paroplynové zdroje například v prunéřovské či tušimické elektrárně. Nový plynový zdroj by mohl vzniknout dokonce i v Počeradech, místo zde na něj totiž zbyde i po prodeji uhelných bloků společnosti Vršanská uhelná.

Podobné trendy, kdy společnosti ustupují od uhlí, které přestává být ekonomicky výhodné, a zaměřují svou pozornost více na plyn, jsou patrné také ve Velké Británii, Itálii či Španělsku. Vypadá to tedy, že Evropě se zase bude o něco lépe dýchat – plynové elektrárny totiž vypouštějí mnohem méně oxidů síry i skleníkových plynů než ty uhelné.

Vytápění plynem nebo elektřinou? Spočítejte si, kolik ušetříte

počet hlasů: 1