Močovina: 3. oběť Hormuzu

I močovina z Perského zálivu, stejně jako tamní ropa a zemní plyn, je životně důležitým zbožím pro globální ekonomiku. Když svět aktuálně s obavami sleduje dramatické výkyvy na trzích s ropou a zemním plynem v důsledku konfliktu na Blízkém východě, močovina (urea) zůstává stranou pozornosti. Její případný nedostatek ale znamená stejně závažné, možná ještě dalekosáhlejší důsledky. Močovina je totiž nejdůležitější hnojivo, takže omezení jejího exportu může velmi rychle způsobit výrazné zdražení potravin, problémy v průmyslu i tlak na rozpočty mnoha států.

Močovina je mnohem víc než hnojivo

Močovina, chemicky CO(NH₂)₂, je bílá granulovaná látka s velmi vysokým obsahem dusíku (46 %), což je nejvyšší podíl mezi běžně používanými hnojivy. Právě proto je nejdůležitějším dusíkatým hnojivem na světě. Kromě využití, na němž stojí moderní zemědělské produkce, je močovina nepostradatelným vstupem pro řadu oborů průmyslové výroby a důležitou součástí systémů na snižování emisí v dopravě. Bohužel zhruba třetina světového obchodu s močovinou běžně prochází Hormuzským průlivem, který je nyní kvůli ozbrojenému konfliktu prakticky uzavřen.

Močovina se vyrábí energeticky náročným způsobem silně závislým na přísunu relativně levného zemního plynu, proto se její produkci věnují právě země Perského zálivu. Probíhá ve dvou krocích – nejprve se prostřednictvím tzv. Haber‑Boschova procesu z vodíku získaného ze zemního plynu a dusíku extrahovaného ze vzduchu vyrobí při vysokých teplotách a za vysokého tlaku amoniak (N₂ + 3 H₂ → 2 NH₃). Pak se amoniak nechá reagovat s oxidem uhličitým, který vzniká při výrobě vodíku. Uskuteční se dvě chemické reakce: vznikne karbamát amonný NH₃ + CO₂ → NH₂COONH₄ a z něj následně močovina a voda NH₂COONH₄ → CO(NH₂)₂ + H₂O.

Nakonec se roztok močoviny odvodní a vygranuluje na malé pevné částice, které se snadno balí
a transportují. Region Perského zálivu má díky obrovským zásobám plynu nízké náklady na výrobu amoniaku, a tím i močoviny. To vysvětluje, proč je právě tato oblast globálním centrem výroby dusíkatých hnojiv. Katar, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Írán dohromady vyrábějí miliony tun močoviny ročně, přičemž většina jejich exportu musí projít právě Hormuzem.

Největší světoví hráči v regionu:

Katar – QAFCO, kapacita okolo 5,6 milionu tun močoviny ročně; podnik je považován za jednoho
z největších světových exportérů.
SAE – Fertiglobe/Fertil v Ruwaisu, odkud proudí významná část světových dodávek granulační močoviny.
Saúdská Arábie – SABIC AgriNutrients, výrobní gigant s klíčovými závody na východním pobřeží.
Írán – Pardis, Kermánšáh a další závody, které za normálních okolností vyvážejí miliony tun.
Omán – OMIFCO, závod v Súru leží už v Ománském zálivu, tedy mimo bezprostřední zablokovanou oblast. Ani ten však kvůli vysokému pojistnému a omezení lodní dopravy nemá zcela volnou cestu na světové trhy.

Po faktickém uzavření námořních cest přes Hormuz 28. února došlo k téměř úplnému kolapsu lodní dopravy. Podle mezinárodních agentur se počet denních tranzitů propadl o desítky procent až na minimum, přičemž chemický segment – do něhož patří i hnojiva – utrpěl výrazně. V Perském zálivu kotví desítky lodí naložené hnojivy, z toho stovky tisíc tun tvoří močovina. Výrobci začínají uvažovat
o force majeure (zásah vyšší moci), tedy oficiálním ohlášení nemožnosti dodávat.

Trh okamžitě reagoval a močovina prudce zdražila. Cena komodity (granular, FOB Middle East) vystřelila z úrovní kolem 450–500 USD/t na 600–655 USD/t, v některých dnech dokonce až k 700 USD/t. Analytici upozorňují, že i kdyby se situace v krátkém horizontu uklidnila, ceny se nevrátí ke standardu okamžitě – svět bude dohánět nedodané objemy a lodní doprava se bude konsolidovat měsíce.

Kde se močovina používá

Zjednodušeně řečeno, když chybí močovina, utrpí potraviny, průmyslové materiály i technologie na snižování emisí. Výpadek v dodávkách má proto globální charakter, nepostihuje jen zasažený region, a jeho okolí, ale celou zemědělskou i průmyslovou produkci severní i jižní polokoule.

Zemědělství – hlavní účel, zásadní hnojivo pro výnosy obilovin, kukuřice či rýže.
AdBlue/DEF – technická močovina tvoří základ roztoku pro snižování emisí u dieselových motorů.
Chemický a dřevařský průmysl – pryskyřice, lepidla, lamináty.
Kosmetika a farmacie – hydratační složka v malých koncentracích.

Jakékoli narušení plavby v oblasti Hormuzu má okamžitý a mnohonásobný dopad — nejen přímo na ceny ropy, zemního plynu a dodávky hnojiv, ale ještě druhotně na cenu zemního plynu, z něhož se močovina vyrábí jinde ve světě. Jakmile klesá dostupnost močoviny, zemědělci buď omezují dávky hnojiva, což snižuje výnosy, nebo vyšší náklady na nákup hnojiv promítají do svých cen a dochází ke zdražování zemědělských produktů a potravin. Největším světovým dovozcem močoviny je Indie, která za normálních okolností odebírá 70–75 % svých dodávek právě ze zemí Perského zálivu. Následují státy Afriky a Asie, které jsou na dovozech z regionu Blízkého východu vzhledem ke své kupní síle životně závislé.

Autor: Redakce