Zákaz dovozu plynu z Ruska od roku 2028

Svůj zákaz dovozu plynu z Ruska do členských států vnímá Evropská unie jako zásadní krok k energetické nezávislosti a bezpečnosti. V rámci 19. balíčku sankcí proti Rusku schválila Rada EU právně závazný zákaz dovozu ruského plynu, jak potrubního, tak zkapalněného LNG, s platností od 1. ledna 2028. Tento princip je zakotven v návrhu nařízení Evropské komise z 17. června 2025 a byl následně potvrzen Radou EU. A v praxi se projeví už na začátku nadcházejícího roku.

Od 1. ledna 2026 jsou totiž zakázány nové kontrakty na dovoz plynu ruského původu. Krátkodobé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2025 mohou pokračovat do 17. června 2026, dlouhodobé do 1. ledna 2028. Zákaz dovozu se vztahuje i na smíšené LNG dodávky – povolen bude pouze neruský podíl.

Zákaz dovozu má geopolitické důvody

Hlavním motivem přelomového rozhodnutí je geopolitické riziko. Rusko dlouhodobě využívalo plyn jako nástroj politického tlaku a z jeho prodeje financuje válku na Ukrajině. Cílem iniciativy nazvané REPowerEU je úplné ukončení závislosti na ruských fosilních palivech a posílení energetické soběstačnosti EU. Po zkušenosti s energetickou krizí vyvstala potřeba vytvořit odolný a nezávislý trh s energiemi, který nebude tak citlivý na vnější faktory.

Zákaz dovozu ruského plynu ovlivňuje energetickou bezpečnost EU. Nezbytná je proto diverzifikace zdrojů – EU se nyní více opírá o LNG z USA, Kataru, Norska i dalších zemí, posiluje stávající a buduje novou infrastrukturu včetně terminálů na LNG. Přechod z potrubního plynu na LNG však znamená vyšší volatilitu cen, protože EU se více vystavuje globálním trhům. Patrné jsou regionální rozdíly v cenách, kdy země s více zdroji (plynovody + LNG) mají nižší ceny než ty s omezenými možnostmi.

Pro střední a východní Evropu, zejména Slovensko a Maďarsko, znamená zákaz dovozu plynu také snížení nebo úplnou ztrátu příjmů z tranzitních poplatků, vyšší náklady a v neposlední řadě riziko možných arbitráží s Gazpromem. Obávají se rovněž negativních dopadů na ceny a konkurenceschopnost. Tyto země se vyslovily proti přijetí opatření, ale byly přehlasovány kvalifikovanou většinou. Česko nabídlo Slovensku pomoc při zajištění stabilní dodávky neruského plynu.

Další související opatření a harmonogram

Zákaz dovozu ruského LNG od roku 2027 a omezení transakcí s klíčovými ruskými energetickými firmami je součástí 19. balíčku protiruských sankcí. Oficiální dokument doplňuje několikrát aktualizované nařízení Rady EU č. 833/2014 o restriktivních opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím Ukrajinu. Klíčová data pro zákaz dovozu ruského plynu:

• 17. června 2025: Přijetí sankcí Radou EU
• 1. ledna 2026: Zákaz nových kontraktů
• 17. června 2026: Konec krátkodobých smluv
• 1. ledna 2028: Úplný zákaz dovozu

Mechanismy proti obcházení zákazu

EU zavedla několik mechanismů, aby zabránila zákaz dovozu ruského plynu obcházet přes prostředníky. Zákaz se vztahuje na plyn „pocházející z Ruska nebo vyvážený přímo či nepřímo z Ruska“, což znamená, že je zakázán i reexport přes třetí země. Celní orgány budou před vstupem plynu na území EU vyžadovat důkaz o zemi produkce. Firmy mají povinnost zveřejňovat relevantní informace o smlouvách, včetně objemů a délku platnosti. LNG terminály nesmí poskytovat dlouhodobé služby ruským subjektům a porušení zákazu bude kvalifikováno jako porušení sankcí EU s vysokými finančními pokutami včetně možného odebrání licence obchodníkům. EU sleduje také případné „loopholes“, například směšování LNG z různých zdrojů, a diskutuje zavedení certifikace původu plynu.

Trendy a aktuální stav

Strategická iniciativa Evropské komise REPowerEU, spuštěná v květnu 2022 jako reakce na energetickou krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu, má za cíl ukončit závislost EU na fosilních palivech z Ruska a zároveň urychlit přechod na čistou energii.

Hlavní cíle REPowerEU:

Úspory energie

• Snížení spotřeby plynu a zvýšení energetické účinnosti (dobrovolný cíl: -15 % spotřeby plynu).
• Podpora renovací budov a energetických úspor u domácností i průmyslu.

Diverzifikace dodávek

• Nahrazení ruského plynu LNG z USA, Kataru, Norska a dalších zemí.
• Budování nových LNG terminálů a plynovodů „H2 ready“ pro budoucí využití vodíku.

Rozvoj čisté energie

• Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 45 % do roku 2030 (původně 40 %).
• Rychlejší povolovací procesy pro solární a větrné projekty, podpora komunitní energetiky.

Financování a investice

• Dodatečné investice ve výši 210 miliard EUR do roku 2027.
• Financování prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) – kapitoly REPowerEU, z části hrazené z výnosů z emisních povolenek (ETS).

Klíčová opatření

• Společné nákupy plynu pro snížení cenové volatility.
• Rozvoj vodíkové infrastruktury a podpora výroby zeleného vodíku.
• Investice do bateriových úložišť a digitalizace sítí pro flexibilitu.

EU již snížila podíl ruského plynu z 45 % v roce 2021 na cca 19 % a vytvořila novou cenovou rovnováhu kolem 30–40 EUR/MWh, i díky dovozům LNG. Aktuální podíl ruského plynu na dovozu do EU se oproti předválečným hodnotám výrazně snížil, ale stále není zanedbatelný:

• První čtvrtletí 2025: Rusko zajišťovalo 18,2 % hodnoty dovozu zemního plynu do EU z nečlenských zemí. To je víc než v roce 2024, ale výrazně méně než před napadením Ukrajiny.
• Celkový dovoz (potrubní plyn + LNG): Podíl Ruska se podle zdrojů Eurostatu a Evropské komise pohybuje mezi 17–19 %.
• Rozdělení podle typu dodávky:
  • Potrubní plyn: cca 11–16 % (hlavně přes TurkStream).
  • LNG: Rusko je druhým největším dodavatelem LNG do EU s podílem 17,5 %, zatímco dominantní USA mají cca 45 %.

Dopady a důsledky

• Podíl ruského plynu klesl z 45 % (2021) na 19 % (2024).
• Import ruského uhlí je zcela zakázán, ropa snížena na 3 %.
• EU mezi lety 2022–2025 snížila spotřebu plynu o 17 %.

Zákaz dovozu ruského plynu do EU od roku 2028 je historickým krokem, který zásadně mění energetickou mapu Evropy. Přináší rizika v oblasti bezpečnosti dodávek, cenové stability i geopolitiky a vyžaduje zásadní investice pro posílení energetické soběstačnosti. Pro Česko je klíčové být aktivní v komunikaci, připravit se na volatilitu trhu a využít zejména tranzitních příležitostí, které nová situace přináší.