Na omezení dodávek ruského plynu vydělá Čína
Rusko se už nijak netají tím, že zemní plyn mu slouží jako zbraň. Hrátky s evropskými podzemními zásobníky, kdy si ruská státní společnost Gazprom před loňskou zimní sezónou pronajala ohromné kapacity, které následně nenaplnila, přispěly k nejistotě na energetickém trhu a následnému bezprecedentnímu růstu cen energií.
28. 7. 2022
Invaze na Ukrajinu dala odpověď na otázku, proč to Rusko udělalo. Evropa je na dodávkách ruského zemního plynu do značné míry závislá, Německo nebo Česká republika dokonce téměř ze 100 procent. A Rusko tak Evropu drží v šachu. Zatím.
Alternativy za ruský plyn a protiruské sankce
Unie jako celek i jednotlivé její státy hledají cesty, jak se z této nekomfortní pozice dostat. Uzavírají se smlouvy na dodávky zemního plynu z Norska, z Alžírska nebo z Ázerbájdžánu, zvyšuje se dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zámoří, hledají se náhradní zdroje za zemní plyn, snižuje se jeho spotřeba. EU přijala dobrovolný závazek snížit do března roku 2023 celkovou spotřebu zemního plynu nejméně o 15 procent. A Rusko zatím zcela zastavilo dodávky plynovodem Jamal a u Nord Streamu 1 střídavě snižuje a mírně zvyšuje dopravovaný objem do maximálně 40 procent možné kapacity. Stále tak udržuje velkoobchodní trh v napětí a ceny vysoko, byť se nenaplnil nejčernější scénář, že po plánované desetidenní odstávce z důvodu údržby už nechá kohoutek nadobro zavřený.
Evropa na jedné straně přijala již sedm balíčků protiruských sankcí, jako dominantní dodavatel stěžejní komodity má ale Rusko stále navrch. Extrémní zisky z prodeje zemního plynu navíc využívá
i k financování války na Ukrajině. Evropa by se ze schizofrenního postavení ráda vyvázala a dříve či později se jí to podaří. Rusko se tak poohlíží po nových odběratelích svého zemního plynu.
Ze Sibiře až do Šanghaje
Čína je dlouhodobým spojencem Ruska a první část plynovodu Síla Sibiře 1 v délce přes 2 150 kilometrů byla zprovozněna už v roce 2019, střední část navázala hned o rok později. V roce 2021 Rusko Silou Sibiře 1 dodalo do Číny 10 miliard m3 zemního plynu a podle smlouvy uzavřené v roce 2014 se očekává, že od roku 2024 se toto množství postupně zvýší na 38 m3 ročně. Poslední, jižní úsek má být dokončen v roce 2025. Ruská tisková agentura Interfax informovala, že Gazprom od počátku roku navýšil objem vývozu plynu do Číny prostřednictvím Síly Sibiře 1 o více než 63 procent na 7,5 miliardy m3. Před několika dny vývoz plynu z Ruska do Číny opět stoupl na rekordní hodnoty.
Kompletní potrubní systém Síla Sibiře 1 má mít délku přes 8 tisíc kilometrů a dopraví zemní plyn ze Sibiře do Šanghaje a devíti čínských provincií. Prezidenti Ruska a Číny Putin se Si Ťin-pchingem se navíc začátkem roku dohodli na výstavbě druhé větve plynovodu Síla Sibiře 2 přes území Mongolska. Kapacita dodávky by se tak zvýšila o dalších 50 miliard m3, což je téměř trojnásobek současného stavu.
V roce 2020 Čína dovezla téměř 101,2 milionů tun zemního plynu (hustota zemního plynu se přitom pohybuje v rozpětí 0,25 – 0,9 kg/ m3), a z toho necelých 8 procent pocházelo z Ruska. Loni do Číny dováželo zemní plyn celkem 24 zemí, největšími exportéry do země jsou podle statistik tamního ministerstva obchodu Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán, Myanmar a právě Rusko.
Síla Sibiře 1 by měla napomoci ekonomickému rozvoji severovýchodní Číny, která dosud v průmyslové výrobě využívala především uhlí, jehož spotřebu chce země postupně omezovat, byť v současné době nakupuje ruské uhlí s výraznou slevou. Partnerství s Ruskem se tak pro Čínu jeví jako velmi výhodná cesta k prosperitě. Naopak Rusku plynovod zajistí nové odbytiště pro zemní plyn dosud dodávaný do Evropy.
Sdílet článek
