Energetika

5 věcí, které byste měli vědět o projektu SecureGas

Už jste něco zaslechli o projektu SecureGas financovaném Evropskou unií? V českých médiích se o něm moc nedozvíte. My jsme pro vás však zjistili to nejdůležitější. Jeho cíle jsou více než zajímavé.

5 věcí, které byste měli vědět o projektu SecureGas
5 věcí, které byste měli vědět o projektu SecureGas

Projekt SecureGas se s hlavním mottem Securing The European Gas Network zaměřuje na ochranu a udržitelnost plynové infrastruktury v celé Evropské unii. V projektu jde konkrétně o fyzické a kybernetické hrozby, ke kterým může docházet a dochází nejen při produkci plynu, ale i při finální distribuci domácnostem.

Incidenty v oblasti energetické infrastruktury rostou

Projekt vznikl jako reakce na rostoucí incidenty v energetické infrastruktuře. Právě ta se řadí mezi infrastrukturu kritickou. 

Co to ale vlastně znamená? Kritická infrastruktura je nedílnou součástí fungování celé společnosti a ekonomiky. Jakékoliv narušení nebo nehody v rámci této oblasti mají závažný dopad na chod celé Evropské unie. Společnost EGIG (European Gas pipeline Incident Data Group) v roce 2018 zveřejnila informace, které potvrdily, že od roku 1970 do roku 2016 fyzické hrozby v energetické infrastruktuře stabilně rostou. Novější data k dispozici na webu společnosti bohužel nejsou. Víme ale, že do roku 2016  bylo těchto incidentů přesně 1366.

Těžba plynu v Evropě: Kdo jsou největší hráči?

počet hlasů: 1

Co se týká kyber útoků, růst v této oblasti zaznamenán není. Případy se ale jednou za čas objeví a jedno je jisté. Pokud ke kybernetickému útoku v energetice dojde, jsou jeho následky devastující. Takové případy nejsou žádnou novinkou a je potřeba, aby na jakýkoliv kyberterorismus byly nejen energetické společnosti připraveny. 

Příkladem může být virus Night Dragon, který před několika lety ochromil systémy desítek firem podnikajících v energetickém sektoru. Night Dragon ale není jediný. Novější virus Shamoon zase řádil v Saúdské Arábii a problémy zde muselo řešit přes 20 firem v ropném průmyslu. Podle dostupných údajů k roku 2018 napáchaly kybernetické ataky v energetickém sektoru škodu téměř dva bilióny dolarů.

Kybernetické útoky v energetice

Celkem 6 hlavních cílů projektu

SecureGas pokrývá svou činností síť plynovodů v celé Evropské unii. Její délka je neuvěřitelných 140 tisíc kilometrů. Projekt se zaměřuje na celý řetězec od produkce k distribuci plynu. Tím hlavním cílem projektu je zvýšit bezpečnost a udržitelnost stávajících a nových instalací plynových systémů. Jak již bylo řečeno, jde hlavně o to, aby tyto instalace byly odolné vůči fyzickým a kybernetickým hrozbám. Celkově však budou členové projektu pracovat na těchto šesti cílech:

  • přijít s komplexním scénářem  a analýzou událostí, ke kterým může dojít v energetické infrastruktuře plynu (v oblasti fyzických a kybernetických hrozeb)
  • představit možné přístupy k řízení těchto bezpečnostních rizik a k řízení odolnosti energetické infrastruktury plynu
  • zavedení různých řešení, které pomohou k detekci ale i prevenci fyzických a kybernetických hrozeb
  • validace výše uvedených řešení
  • vytvoření mechanismu, který zajistí sdílení informací mezi záchrannými týmy, bezpečnostními týmy, monitorovacími skupinami i obyvatelstvem
  • identifikace efektivních bezpečnostních paradigmat, které budou testovány prostřednictvím business casů

5 faktů, které potřebujete vědět o plynovodu Nord Stream

počet hlasů: 3

Česko má zastoupení v konsorciu celého projektu

Česká Republika jako jedna ze zemí Evropské unie překvapivě nezůstává pozadu a je aktivním podporovatelem projektu. Záměrně je uvedeno slovo “aktivní”, kdy se v loňském roce u nás konala diskuse u kulatého stolu pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu. Náměstek pro sekci energetiky - René Neděla - dokonce uvedl, že projekt má strategický charakter a vyjádřil podporu celému konceptu. Česko je v projektu zapojeno prostřednictvím technologické platformy Energetické bezpečnosti ČR (TPEB). Právě tato platforma je i součástí konsorcia projektu. Jejími členy jsou zástupci firem i českých univerzit.

Únik plynu mohou zaznamenat třeba drony

Velkou výhodou projektu je, že spolupracuje se stakeholdery a sbírá jejich zpětnou vazbu na prováděné analýzy a návrhy implementací nových řešení apod. Můžeme tedy předpokládat a taky doufat, že navrhované aktivity a nová řešení, které pomohou zabezpečit plynárenské sítě, nebudou fungovat jen v teoretické rovině, ale díky diskusi s hlavními hráči v energetickém sektoru se mohou stát realitou. Mezi diskutovanými aktivitami na jednom z workshopů bylo např. zavedení dronů, které by detekovaly únik plynu.

Úniky plynu by v budoucnu mělo být možné detekovat drony.

Infrastruktura jako snadný cíl kyberteroristů

Je patrné, že projekt má nemalé cíle a pokud naplní svou strategii, mohl by být v celé Evropské unii plynárenský průmysl zabezpečený a udržitelný.Pokud pomineme fyzické hrozby u plynovodů jako jsou praskliny plynovodů, úniky plynu apod., kybernetické útoky na energetické společnosti mohou ochromit celou společnost. A právě kritická infrastruktura je pro teroristy snadný cíl. Nepatrným činem z jiného konce světa, který na začátku nemusí být ani zaznamenán, může kyberútokem dojít k neskutečným škodám, které se podepíšou na fungování celé společnosti. 

Zbývá jen čekat, kam se projekt SecureGas posune a kdy můžeme očekávat zavedení prvních řešení na podporu bezpečnosti plynové infrastruktury.

Plynový blackout. Je na něj Česko připraveno?

počet hlasů: 3