5 největších výhod plynových elektráren

Flexibilní výroba elektřiny nezávislá na počasí

Celá Evropa směřuje k bezemisní budoucnosti a největší investice směřují do obnovitelných zdrojů. Ať už se jedná o větrné nebo solární elektrárny, oba typy mají jeden velký problém – jejich provoz je závislý na počasí. V případě, že fouká vítr nebo svítí slunce dochází k přetížení sítě, naopak v době bezvětří nebo zatažené oblohy hrozí nedostatek elektrické energie. Právě pro tyto případy jsou ideální plynové elektrárny, které snadno pokryjí výpadky dodávek z obnovitelných zdrojů.

Dodávky z plynové elektrárny jsou na rozdíl od obnovitelných zdrojů stálé a nezávislé na počasí. Další výhodou plynových elektráren je to, že jejich provoz se dá flexibilně řídit. Od prvního pokynu dispečera mohou dodávat elektřinu do sítě do jedné hodiny, ty nejmodernější to zvládnou dokonce za poloviční čas. Díky tomu se hodí jako záložní zdroj právě pro podporu nedostatečných dodávek z obnovitelných zdrojů nebo pro vykrývání nepravidelné spotřeby.

Rychlá a levná výstavba

Plynové elektrárny považují někteří odborníci za vhodnější alternativu nových jaderných zdrojů. Oproti jádru mají totiž plynové elektrárny velkou výhodu – jejich výstavba je rychlá a levná. Zatímco výstavba nového jaderného bloku trvá i více než 20 let, nová plynová elektrárna může být postavena za méně než 5 let a to včetně schvalovacího procesu. Samotná výstavba trvá asi 3 roky.

Náklady na výstavbu jsou přibližně 10–15 krát nižší, než je tomu v případě jaderných zdrojů. Navíc plynová elektrárna nemá takové požadavky na prostor, ani na bezpečnostní opatření.

Nízké ceny zemního plynu

Ceny zemního plynu v poslední době klesají. K propadu cen došlo již ke konci roku 2019 kvůli teplému počasí, ale vliv měla také vyšší konkurence na evropském trhu. Hlavním dodavatelem zemního plynu do Evropy je Rusko. V současné době však ruský plyn proudí do Evropy dvěma směry – tradiční cestou přes Ukrajinu a novým plynovodem Nord Stream přímo do Německa. Právě vybudování tohoto přímého plynovodu mezi Ruskem a Německem po dně Baltského moře zlepšilo stabilitu dodávek do Evropy. Plyn se tak vyhne sporům mezi Ruskem a Ukrajinou. Pravděpodobnost, že by Rusko přerušilo dodávky Německu, je velmi nízká. Navíc se plánuje dostavba ještě druhé části – Nord Stream 2.

Konkurenci pro ruský plyn představuje zkapalněný plyn LNG dovážený ze Spojených států. Zatím tvoří pouze asi jedno procento celkové spotřeby v Evropě, ale do budoucna by se toto číslo mělo ještě navýšit. Dovoz amerického plynu podporuje především Polsko.

Výrobu plynu není potřeba dotovat

Levná výstavba plynových elektráren a nízké ceny plynu jdou ruku v ruce s tím, že výroba elektřiny z plynu není tak drahá, jako je tomu u některých obnovitelných zdrojů nebo nových jaderných elektráren. Bez jakékoliv podpory státu vychází 1 MWh elektřiny vyrobené plynovou elektrárnou na přibližně 50 eur včetně emisních povolenek. Tato cena odpovídá velkoobchodní ceně elektřiny na burze.

Nejoblíbenějším typem plynových zdrojů jsou tzv. paroplynové elektrárny. Ty zvládají vyrábět elektřinu velmi účinně, protože fungují v kombinovaném cyklu. Spalování zemního plynu vyrábí elektřinu ve spalovací turbíně, ale zároveň vzniklé horké spaliny pohání parní turbínu. Žádná energie tak nepřijde nazbyt, vstupní energie je využita vícenásobně.

Plyn má nižší emise než uhlí

Zemní plyn bývá označován jako most k bezemisní budoucnosti. Jedná se sice o fosilní palivo, ale na rozdíl od uhlí má mnohem nižší emise skleníkových plynů a dalších škodlivých látek.

Moderní paroplynové elektrárny produkují až o 70 % nižší emise CO₂, než je tomu u uhelných elektráren. Navíc neprodukují žádné oxidy síry, prach a popílek. Oxidy dusíku vytváří paroplynové elektrárny jen v desetinovém množství.