Spotřeba plynu v roce 2026

Jak spotřeba plynu za rok 2025 i na začátku roku 2026 ukazuje, plyn z českých domácností, firem ani teplárenství nemizí. Zvýšená spotřeba plynu ovšem zdaleka neznamená návrat k předkrizovým poměrům. Jejím důvodem je především chladnější počasí v uplynulé zimě a krátce po ní, mírnější ceny plynu před eskalací konfliktu na Blízkém východě, lehce ožívající průmysl i oslabení extrémních úsporných opatření a návrat k běžnějšímu provozu.

Spotřeba plynu se odrazila ode dna

Ještě nedávno se zdálo, že spotřeba plynu bude v Česku klesat trvale. Energetická krize, vysoké ceny, úspory domácností i firem a politický tlak na omezení závislosti na zemním plynu vedly k výraznému omezení odběru. Roční zpráva Energetického regulačního úřadu (ERÚ) za rok 2024 připomíná, že po poklesech v letech 2022 a 2023 se česká spotřeba plynu dostala na úroveň roku 1992. V roce 2024 dosáhla 6,767 miliardy metrů krychlových, tedy 73,8 TWh, což bylo proti roku 2023 jen o 0,1 % více.

Právě rok 2024 tak ukázal, že nejprudší pokles se zastavil, ale neznamenal ještě skutečný obrat. Ten se výrazněji projevil až v roce 2025. Podle ERÚ vzrostla spotřeba plynu meziročně o 6,5 % na 7,2 miliardy metrů krychlových, tedy 78,9 TWh. Na první pohled jde o výrazný nárůst. ERÚ ale současně upozorňuje, že velkou roli sehrály nižší teploty. Po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál vzrostla spotřeba plynu pouze o 0,5 %.

Část nárůstu spotřeby vysvětluje běžná fyzika. Když je zima, více se topí, a protože plyn zůstává významným zdrojem tepla pro domácnosti, služby, teplárny i část průmyslu, každá chladnější topná sezona se v souhrnných číslech projeví velmi rychle. ERÚ ke statistice z roku 2025 výslovně uvádí, že k růstu přispěly meziročně nižší teploty a také klesající ceny energií.

Stejný vzorec pokračoval i na začátku roku 2026. V prvním čtvrtletí činila spotřeba plynu v Česku podle čtvrtletní zprávy ERÚ 2,878 miliardy metrů krychlových, tedy 31,5 TWh. Meziročně to znamená růst o 4,4 %. Po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál byl nárůst mírnější, 2,3 %. ČTK s odkazem na ERÚ uvedla, že ke zvýšení spotřeby přispěl velmi chladný leden a že spotřeba plynu rostla hlavně u velkoodběratelů.

Růst spotřeby vidí i distribuce

Zajímavý pohled přinášejí i data největšího tuzemského distributora plynu. GasNet v topné sezoně 2025/2026 distribuoval 45,4 TWh energie, meziročně o 3,4 % více. Spotřeba plynu podle firmy rostla ve všech segmentech a hlavním vysvětlením bylo opět počasí: průměrná teplota byla proti předchozí topné sezoně o 0,4 °C nižší. V prvním pololetí 2026 GasNet dodal odběratelům 35,1 TWh energie, což byl meziroční nárůst o 2,9 %.

Růst spotřeby ale nemají na svědomí jen domácích kotle. GasNet za první pololetí 2026 uvádí, že zákazníci v segmentu velkých a středních odběratelů spotřebovali 19,6 TWh, zatímco domácnosti a střední odběratelé 15,5 TWh. Mezi velké a střední odběratele patří podle společnosti například teplárny, chemické závody a průmyslové podniky. Právě v průmyslu a teplárenství se nyní rozhoduje o tom, zda plyn bude dál sloužit jen k běžnému provozu, nebo také jako náhrada za uhlí a součást postupné transformace zdrojové základny.

Přibývají i nová připojení

Dalším signálem renesance zemního plynu je zvýšený zájem o nové plynové přípojky. GasNet uvádí, že v prvním pololetí 2026 připojil v segmentu domácností 1 112 nových odběrných míst, meziročně o 2,8 % více. To sice nelze označit za masový návrat k plynu ani popření trendu elektrifikace vytápění, ale ukazuje se, že pro část zákazníků plyn zůstává praktickým východiskem. Je to zejména tam, kde už infrastruktura existuje nebo kde jiné řešení naráží na technické, investiční či provozní limity.

Z aktuálních čísel nelze vyvozovat jednoznačný závěr, že plyn se „vrací“, přesnější je vyjádření, že spotřeba plynu se po mimořádně úsporných krizových letech částečně normalizuje. Rok 2024 byl podle ERÚ rokem stabilizace na mimořádně nízké úrovni a rok 2025 přinesl růst, který však byl po očištění o teplotní vlivy jen velmi mírný. První čtvrtletí 2026 ukázalo, že spotřeba plynu roste i po přepočtu na teplotní normál, ale stále jde o jednotky procent, nikoli o návrat k předkrizovým maximům.

Pozice plynu v energetickém mixu

Zemní plyn v české energetice zůstává ve zvláštní pozici. Na jedné straně je fosilním palivem, jehož spotřeba má v dlouhém horizontu klesat. Na straně druhé je pořád významným zdrojem tepla, surovinou pro část průmyslu a důležitou součástí provozu energetické soustavy v zimních špičkách. Právě zima ukazuje rozdíl mezi teoretickou debatou o energetickém mixu a praktickou realitou: když teploty klesnou, poptávka po plynu se okamžitě zvedne.

Důležité proto není jen sledovat, zda spotřeba plynu v jednom čtvrtletí nebo jedné topné sezoně stoupla. Podstatnější je hledat důvod. Pokud růst způsobí chladnější leden, říká to něco jiného než růst průmyslové spotřeby. Pokud se zvyšuje odběr v teplárenství, může to souviset s přechodem od uhlí. Pokud přibývají nová odběrná místa domácností, vypovídá to o tom, že plyn zůstává pro část zákazníků dostupným a osvědčeným řešením. Každý z těchto údajů má jiný význam.

Plyn tedy není ani definitivně na odchodu, ani zpátky ve své staré roli. Spíš se ukazuje, že po extrémním propadu nastává střízlivější fáze. Spotřeba plynu zůstává citlivá na počasí, ceny, průmyslovou výrobu i tempo proměny teplárenství. Je nutné analyzovat nejen roční součty, ale také přepočtenou spotřebu, strukturu odběratelů a rozdíl mezi domácnostmi, teplárnami a průmyslem. Teprve z těchto detailů bude patrné, zda zvýšená spotřeba plynu znamená jen krátkodobý výkyv, nebo jde o nový stabilnější trend v českém plynárenství.

Autor: Redakce