Útoky na lodě 2 500 km od Hormuzu

Na útoky na lodě v Hormuzském průlivu jsme si za dobu íránsko-amerického konfliktu už víceméně zvykli. A když se v médiích objeví další taková zpráva, hlavní pozornost se soustředí především na ropu. Ropa reaguje na podobné události nejrychleji a cenové skoky bývají okamžitě viditelné. Současný vývoj (nejen) na Blízkém východě ale ukazuje, jak zranitelná je pro Evropu ještě důležitější komodita, a sice zemní plyn.

V posledních týdnech se rizika neomezují pouze na samotný Hormuzský průliv. Útoky na lodě přibývají, problémy se rozšiřují do Rudého moře a nově zasáhly dokonce i egyptskou infrastrukturu pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Současně panuje značná nejistota kolem údajného diplomatického průlomu mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že jednání probíhají, zatímco íránská strana je opakovaně popírá. Trhy tak nevědí, zda se situace blíží uklidnění, nebo mají naopak čekat další eskalaci.

Útoky na lodě jako psychologický efekt

Hormuzský průliv je úzkou námořní cestou mezi Ománem a Íránem spojující Perský záliv s Arabským mořem. Před vypuknutím konfliktu jím procházela přibližně pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Právě zde se nachází hlavní exportní trasa pro Katar, který patří mezi největší světové vývozce LNG.

Blokáda průlivu a útoky na lodě v oblasti mají na Evropu výrazné dopady. Po omezení dodávek ruského plynu získal LNG mnohem větší význam než dříve. Evropské státy masivně investovaly do terminálů a velká část jejich náhradních dodávek dnes připlouvá po moři. Jakékoli narušení dopravy v Perském zálivu, natož přímé útoky na lodě, tak automaticky vyvolávají obavy o dostupnost LNG na světovém trhu.

Přitom nejde jen o fyzické zastavení přepravy. Trhy reagují už na samotné zvýšení rizika, které i menší útoky na lodě přinášejí, aniž by došlo k výraznějším škodám. Pokud rejdaři mění trasy, pojišťovny zdražují krytí nebo posádky odmítají plout do rizikových oblastí, náklady rostou ještě dříve, než dojde k reálnému výpadku dodávek. Reuters už v červenci informoval, že tankerový provoz v Hormuzu byl prakticky na hranici zastavení a některé pojišťovny doporučovaly přepravu omezit. Útoky na lodě z poslední doby situaci ještě vyostřily.

Riziko se rozšířilo i na alternativní trasy

Ještě před několika měsíci se zdálo, že pokud bude Hormuz problematický, část dopravy se přesune na jiné cesty. Množící se útoky na lodě a další objekty mimo Hormuz ale tento předpoklad zhatily. Vedle Hormuzu přibývají útoky na lodě v Rudém moři a v okolí průlivu Bab al-Mandab. Hútíové podporovaní Íránem oznámili blokádu saúdských přístavů v Rudém moři a útoky na lodě využívající tuto trasu. Tím se dostává pod tlak i alternativní námořní cesta, která měla výpadky v Perském zálivu alespoň částečně kompenzovat.

Další znepokojivou zprávou byl incident v egyptské Damiettě z 29. července. Egyptské úřady oznámily, že v tamním přístavu bezpilotní zařízení způsobilo požár na dvou plavidlech. Zasažena byla mimo jiné plovoucí regasifikační jednotka a LNG tanker. Damietta přitom představuje jeden z významných plynárenských uzlů ve východním Středomoří.

Pro trh to byl další důkaz, že bezpečnostní riziko už není omezeno jen na Perský záliv. Útoky na lodě jsou potenciálně ohrožené také trasy kolem Suezu a infrastruktura, která slouží k dovozu a zpracování LNG. To výrazně zvyšuje nervozitu obchodníků. Samotný incident nemá bezprostřední fyzický dopad na evropské zásobování plynem, ale významně podporuje dojem, že problém není omezen pouze na Hormuz. Trh se vyrovnává se scénářem souběžného ohrožení výstupu LNG z Perského zálivu přes Hormuz, alternativních námořních tras přes Rudé moře a nově i části infrastruktury navázané na Suez a východní Středomoří. To je z pohledu cen plynu pro Evropu podstatnější než konkrétní útok na lodě v Damiettě.

Trump tvrdí, že se jedná. Írán říká opak

Významným zdrojem nejistoty jsou také protichůdná politická prohlášení. Donald Trump během víkendu oznámil, že odvolal připravovaný útok na Írán, protože se podle něj objevila možnost dohody zahrnující otevření Hormuzského průlivu. Následně prohlásil, že jednání mezi USA a Íránem probíhají.

Íránská strana však reagovala zcela opačně. Mluvčí ministerstva zahraničí Esmail Baghaei uvedl, že žádná jednání s Washingtonem neprobíhají a že Teherán vede pouze rozhovory s Ománem týkající se režimu plavby v Hormuzském průlivu. Írán navíc zdůrazňuje, že případná dohoda s Ománem automaticky neznamená návrat k situaci, která panovala před vypuknutím konfliktu.

Pro energetické trhy je přitom právě tato nejistota klíčová. Pokud by existovala důvěryhodná dohoda vedoucí k normalizaci provozu v Hormuzu, ceny plynu by pravděpodobně reagovaly poklesem. Pokud však investoři nevědí, zda diplomatický proces vůbec existuje, zůstává v cenách započtena významná bezpečnostní přirážka.

Jak reaguje evropský trh s plynem

Vývoj posledních dnů dobře ukazuje, jak citlivým se evropský trh stal. Po Trumpově oznámení o odložení amerického bombardování Íránu evropské ceny plynu prudce oslabily. Podle energetických médií nizozemský benchmark TTF při otevření obchodování ztratil přibližně čtyři procenta, protože investoři začali sázet na návrat diplomacie a postupné uklidnění situace.

Optimismus však dlouho nevydržel. Jakmile se ukázalo, že Írán americké informace nepotvrzuje a navíc přicházejí další povstalecké útoky na lodě, ceny začaly opět růst. Podle aktuálních dat Trading Economics se evropský plyn 4. srpna obchodoval kolem 59 EUR/MWh, což představuje nárůst o více než 30 % za poslední měsíc a oproti stejnému období minulého roku o více než 70 %.

Obchodníci se obávají především toho, že nejistota kolem LNG prodlouží období zvýšené konkurence mezi Evropou a Asií. Pokud budou export z Kataru dál omezovat či prodražovat útoky na lodě, evropské státy budou muset agresivněji soutěžit o dostupné dodávky LNG z jiných regionů. To by mohlo komplikovat doplňování zásobníků před zimní sezonou.

Co to znamená pro evropské odběratele

Přestože aktuální situace zatím nevyvolává okamžitý nedostatek plynu v Evropě, útoky na lodě představují významné riziko pro další vývoj cen. Konkrétní izolované incidenty, byť útoky na lodě s komerčním nákladem jsou samozřejmě odsouzeníhodným a nepřípustným počínáním, nejsou samy o sobě příčinou nervozity na trhu. Tou je souběh několika faktorů, kdy je omezen nebo zcela zastaven provozu v Hormuzském průlivu, útoky na lodě přibývají i na alternativních trasách v Rudém moři, byl napaden egyptský přístav i jeho LNG infrastruktura a vyhlídky diplomatického řešení konfliktu mezi USA a Íránem jsou přinejmenším nejisté.

Ropa na podobné události reaguje rychlejšími a výraznějšími cenovými výkyvy, ale pro Evropu může být nebezpečnější dlouhodobý dopad na trh se zemním plynem. Právě LNG se po omezení ruských dodávek stal jedním z pilířů evropské energetické bezpečnosti. Pokud by se bezpečnostní situace v oblasti Perského zálivu, Rudého moře a Suezu dále zhoršovala, vyšší ceny na velkoobchodních trzích se postupně začnou promítat i budoucích nabídek dodavatelů energií pro firmy a domácnosti. Ty tak mají jedinou možnost ochrany v podobě dlouhodobé fixace ceny.

Autor: Redakce