Spotřeba plynu klesá, jeho využití ale setrvale roste

Nejaktuálnější zhodnocení vývoje spotřeby plynu v Česku máme za rok 2019. Přístup k novějším datům je kvůli koronavirové krizi stále poněkud omezený, ale i tak můžeme vysledovat určité trendy.

Na konci roku 2019 plyn využívalo 2 834 509 zákazníků. Většina z nich (tedy 92 %) byly české domácnosti. Počet zákazníků setrvale klesá, ale je nutno zmínit, že na tomto trendu se podílí spíše velkoodběratelé než domácnosti. Pokud bychom měli vzpomenout rok s nejvyšším počtem zákazníků, je třeba se ohlédnout nazpět do roku 2010 – tehdy plyn využívalo na 2 870 634 zákazníků.

Obr. č. 1: Počet zákazníků kategorie domácnosti v posledních 10 letech (zdroj: ERÚ, Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy ČR 2019)

Výlet do historie

Co se týče historických dat, díky Energetickému regulačnímu úřadu máme přístup ke statistikám až do roku 1950 a můžeme tak vysledovat zajímavá fakta. Od 50. let zaznamenali plynaři výrazný rozvoj jak ve všech kategoriích spotřeby plynu, tak u infrastruktury. V 80. a 90. letech přispělo k nárůstu spotřeby zemního plynu postupný přesun od svítiplynu k zemnímu plynu (poslední dodávky svítiplynu byly ukončeny v roce 1996). Historicky největší roční spotřeby zemního plynu (9,8 mld. m3, tj. 102,6 TWh) došlo v roce 2001. V následujících letech však nastává stagnace spotřeby a od roku 2007 spotřeba dokonce klesá.

Obr. 2: Spotřeba zemního plynu v tis. m³ u domácností v posledních 10 letech (zdroj: ERÚ, Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy ČR 2019)

Co bylo důvodem stagnace a následného poklesu spotřeby? Vliv na ni mělo několik zásadních faktorů:

• změny v cenách energií
• ukončení státních dotací na plynofikaci
• snižování tempa postupné plynofikace regionů
• snižování energetické náročnosti odběrů (zateplování objektů, modernizace spotřebičů)
• tlak na snižování nákladů firem
• úspory výdajů za energii v teplotně přechodných obdobích
• absence významnějších projektů na připojování nových velkoodběratelů apod.

Jak si vedeme v současnosti?

Mohlo by se zdát, že s klesající spotřebou to nevypadá s budoucností využití zemního plynu v českých domácnostech růžově. Ale nenechme se mýlit!

Jak nám dokládá šetření Českého statistického úřadu z roku 2015, využití plynu oproti ostatním druhům energie setrvale roste (podobně jsou na tom obnovitelné zdroje energie, u tuhých paliv procentuální podíl naopak výrazně klesá).

Stále platí, že většina této energie je v domácnostech použita na topení a vaření. Na topení pak používají české domácnosti přibližně celé dvě třetiny veškerých energií, které spotřebují. V roce 2015 šlo o 196 585 TJ. Nejčastěji využívají dálkově dodávané teplo, zemní plyn nebo obnovitelné zdroje. Za druhým největším podílem, tedy 17,4 % spotřebovaných energií, stojí ohřev vody. K němu se používá hlavně dálkově dodávané teplo, zemní plyn a elektřina.

Obr. 3: Konečná spotřeba paliv a energií v domácnostech v letech 1991-2015 (zdroj: ČSÚ, Šetření Energo 2015)

Aktuálně: nižší spotřeba, ale větší využití

Jedním z významných faktorů, které se podílí na snižující se spotřebě zemního plynu, je stoupající teplota vzduchu v souvislosti s klimatickými změnami. Logicky se pak topí méně a spotřeba plynu v českých domácnostech klesá. Proto asi nebude překvapení, že rokem nejvyšší spotřeby v posledních letech byl rok 2010 – rok, kdy byla naposledy zaznamenána o téměř půl stupně nižší průměrná teplota než je dlouhodobý průměr (v následujících deseti letech byla průměrná roční teplota zpravidla vyšší o 1-2 stupně oproti dlouhodobému průměru).

Druhým faktorem je zvyšující se kvalita technologií a přístrojů. S tím, jak rostou ceny energií, jsou i české domácnosti nuceny investovat do moderních plynových kotlů, zateplení, účinnější energetické regulace vytápění apod. Výsledkem pak je nejen nižší spotřeba plynu, ale i provozní náklady.

A co je nejpodstatnější – díky tomu, že se plyn využívá stále častěji (i když jeho spotřeba díky kvalitnějším technologiím klesá), můžeme zaznamenat pozitivní efekt na stav životního prostředí (plyn neobsahuje prakticky žádnou síru ani další sledované škodlivé látky, jako např. těžké kovy).

Turbulentní rok 2020 a budoucnost

A jaké jsou předpoklady vývoje plynu u domácností v první polovině roku 2020? Toto období bezpochyby poznamenaly problémy spojené s koronavirovou pandemií a nastupující ekonomická krize. Mnoho podniků bylo nuceno uzavřít své provozy, a proto výrazně klesla spotřeba plynu u velkoodběratelů. Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat: stejně jako poklesly ceny u ostatních komodit, zlevnil se počátkem června i plyn.

U domácností však zaznamenáváme jiný vývoj. V době karantény, kdy se většina lidí zdržovala doma a je jasné, že spotřeba plynu musela u domácností zákonitě stoupnout – více se vařilo a v prvních, stále ještě chladných týdnech, se si více topilo. Proto i přes pokles cen můžeme u domácností očekávat spíše vyšší o něco vyšší výdaje.

I když teď stránky ekonomických plátků obsazuje zejména nastupující ekonomická krize, můžeme od snah oživit ekonomiku očekávat i investice do výzkumu a vývoje mnoha dalších produktů, které by měly využití a spotřebu zemní plynu ještě více popostrčit.

Co nám přinese blízká budoucnost? Na čem se pracuje u vývojářů? Těšit se můžete na:

• doprava
• osvětlení a dekorativní účely
• plynové chlazení, klimatizace
• plynové infrazářiče
• plynová tepelná čerpadla
• plynové krby
• kombinace obnovitelných zdrojů energie s plynovými spotřebiči (hybridní systémy)
• novinky a trendy vývoje plynových spotřebičů (snižování emisí, nové typy hořáků, bezpečnost, maximální komfort, elektronika.